Tři pravidla pro úspěšný krach firmy
„Když vono se to neprodává.“ Smrtící jed v podání této mantry je pro ledaskoho denním chlebem. Zboží se přidá do nabídky a hotovo. Teď už jen počkat na zázrak v podobě objednávky spadnuvší z nebe. Vono se to nikdy samo neprodá, stejně jako se samo neumyje nádobí. Někdo to musí udělat. Trochu tomu pomoct. V první řadě aby bylo v nabídce zboží s kvalitním popiskem, který šetří práci obchodu i zákazníkovi tím, že ani jeden nemusí tahat informace z klobouku. Zboží musí být skladem. Je to k nevíře, ale neznám nikoho, kdo by byl ochoten čekat na zboží, pro které se rozhodl. Všichni ho chtějí hned. Impulzivní nákupy prostě fungují. A nemá-li zákazník možnost koupit zboží hned, jde tam, kde ho hned mají – ke konkurenci.
- 9. 9. 2013
- 1 min
Koncový zákazník si vybere v obchodě zboží, a co čert nechtěl, na něco se zeptá. Většinou na ryze běžnou věc. Tím začíná kolečko aneb pravidlo číslo dvě: „rotující kedluben“. Obchodník z maloobchodu o produktu neví nic, píše do velkoobchodu, kde o produktu neví nic ani produktový manažer. Ten pro změnu píše výrobci, který se chytá za hlavu, do jaké země, kde je zběžná znalost produktu tabu, to proboha nabídl značku. Celé kolečko se poté vrací stejnou cestou a po třech dnech se dostane ke koncovému zákazníkovi. Ten, světe div se, nereaguje. Ti otrlejší se smyslem pro humor odpoví, že zboží už koupili tam, kde nemuseli na běžnou věc čekat tři dny – u konkurence.
Hudba v retro stylu devadesátek je fajn, vizáž obchodu už moc ne. Někde se stala chyba a některé obchody se od revoluce nezměnily. Jeden až dva vybledlé plakáty lákající na první jehličkovou tiskárnu. V obchodě výstavka s vrstvou prachu, že by jí nevysoptila ani Etna, a obchodníci loučící se slovy „Bůh rač tobě požehnati tvé cesty“. Před lety to bylo fajn, nicméně dnes už je doba jiná. Teenageři umí s tablety kouzla, že by si na nich i houslový virtuóz zlámal prsty, a ti dospělý nejsou jiní. Zákazníci, a obzvlášť ti z IT, baží po novinkách, chtějí je mít jako první, chtějí o právě zakoupené novince debatovat v diskusních fórech. Nemají-li možnost je u vás koupit, dozvědět se o nich a vidí, že v obchodě je technickým vrcholem „Brano, které zavírá samo“, půjdou jinam – ke konkurenci.
Konkurence vs. obchod – 3 : 0, a když to není na zavření krámu, tak je to přinejmenším na zamyšlenou.
Vyrážím zametat před vlastním prahem. :-)
