Trafikantka

Povídal jsem si s jednou postarší dámou, že prý si chodí k trafikantce pro noviny, ale také na kus řeči. Že prý je dnes nějak moc časopisů, a že stále přibývají další. Ani jsem se ji v tu chvíli moc nesnažil vyvést z omylu, že je tomu pravý opak. A že také nedávno dostala na pult balík jednoho nového. Nikdo však tento časopis neznal, proto ani nekupoval. Takže celý nerozbalený balík poslala zpět.

Pak jsem se oné dámy zeptal na podrobnosti. Ani ne tak na velikost poprsí „naší paní trafikantky“, zda je stejně mohutné jako ve Felliniho Amarcordu, ale spíš jestli ten nový časopis alespoň prolistovala, aby vůbec věděla, co prodává.

Asi týden na to jsem se díval na Pohlreicha. Pozval si do testované rybí restaurace dva herce, ženu a muže. Muž objednal k rybě červené víno, upřesnil na tramín červený. Servírka to zbaštila i s navijákem, že si dal k rybě červené.

Nepřipomíná to něco? Chodíte vy, reselleři, na školení od „svých“ výrobců? Prodáváte i zboží od výrobců, kteří vás neškolí? Dávají vám alespoň nějaké materiály, technické, prodejní? Víte vůbec, co můžete od „svých“ výrobců čekat? Víte, co prodáváte?

Před časem mi šéf serverové divize jedné velké firmy říkal, jak kdosi zákazníkovi nakonfiguroval server x86 v „plné palbě“ s dvěma paměťovými bankami, lhostejno jaké velikosti. Ten server přitom měl mít osazeny pro plnou palbu banky tři...