Synchronizační paradox

Největší překvapení a paradoxy vznikají tam, kde by je člověk na první pohled vůbec nečekal. Kupříkladu když ve firmě „nafasujete“ smartphone, který pohání mobilní operační systém od jedné nejmenované společnosti, a po několika chvílích, kdy se seznamujete s prostředím telefonu a jeho základními funkcemi, se začnete také zajímat o záležitosti potřebné pro práci.

Zamíříte tedy do telefonního seznamu, do kalendáře nebo do elektronické pošty. Pokud znáte přihlašovací údaje, netrvá nastavení e-mailového klienta nijak zvlášť dlouho. Najdete si správné menu a vyplníte potřebné přihlašovací údaje ke svému firemnímu účtu. Ale ouha. Po chvíli zjistíte, že vše máte správně, ale ono to stejně nefunguje.

Logicky si tedy prověříte správnost údajů a zadáte je do telefonu znovu. V údajích však problém nebyl. Jako technicky založený uživatel se však nechcete vzdát a začnete zjišťovat, kde se stala chyba. Posléze zjistíte, že některé typy telefonů, i přestože je pohání ne zcela nejnovější verze systému, prostě nepřimějete k připojení.

O to větší je překvapení, když stejné přihlašovací údaje zkusíte zadat do telefonu jiného výrobce se stejným operačním systémem, počkáte na navázání spojení a po chvíli máte bez jakékoli námahy v telefonu aktuální elektronickou poštu. Jak to, že to u jednoho výrobce funguje a u druhého nikoliv? Jak takové zařízení může někdo za X tisíc bez odzkoušení prodávat? To je, jako kdybych já pořádně nezkontroloval, co píšu, anebo vy prodali službu bez toho, aniž byste ji řádně nakonfigurovali.