Růst české ekonomiky mírně zpomalil

17. 12. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Ve 3. čtvrtletí 2019 došlo ke zpomalení hospodářského růstu. Zejména mezičtvrtletní dynamika byla ovlivněna stagnací spotřeby domácností. Meziroční růst hrubého domácího produktu negativně ovlivnily investice.

Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) ve 3. čtvrtletí 2019 dosáhl 2,5 %. „Mírné oslabení dynamiky HDP souviselo s meziročním poklesem investiční aktivity i menším zpomalením růstu domácí spotřeby. Zvolnila zejména spotřeba domácností, u nichž od konce roku 2018 narůstaly obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a ve 3. čtvrtletí 2019 i ze zvýšení nezaměstnanosti,“ připoměla Karolína Zábojníková, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ.V porovnání s 2. kvartálem 2019 se ve 3. čtvrtletí spotřeba domácností nezvýšila, což mělo vliv i na zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP na 0,4 %.

K meziročnímu růstu HDP přispěl i příznivý vývoj bilance zahraničního obchodu. Vývoz zboží a služeb vzrostl o mírných 1,8 %, ke zlepšení přebytku ale pomohlo hlavně ochlazení domácí poptávky po importu. Kladné saldo narůstalo vlivem vyššího přebytku obchodu s motorovými vozidly a dále i díky zlepšení bilance obchodu s ropou a zemním plynem. Negativní vliv na meziroční růst HDP měla investiční aktivita, zejména u strojů a zařízení.

Ve 3. čtvrtletí se nadále pozitivně vyvíjela odvětví služeb, i když u některých bylo patrné zvolnění růstu. Vysokou úrovní meziročního přírůstku hrubé přidané hodnoty (HPH) vynikaly zejména informační a komunikační činnosti, jejichž HPH se zvýšila o 8,1 %. Na 4,1 % zrychlil růst stavebnictví, kterému pomohla vyšší investiční aktivita v oblasti infrastruktury i posílení bytové výstavby. Zpracovatelský průmysl, který v odvětvové skladbě dominuje české ekonomice, dosáhl meziročního přírůstku HPH o 1,0 %. Stále si však vedl lépe než v zemích Eurozóny.

Na trhu práce ve 3. čtvrtletí pokračovalo mírné zpomalení tempa meziročního růstu průměrné mzdy na 6,9 %. Obecná míra nezaměstnanosti stagnovala a na ekonomické ochlazení poukazoval hlavně mezičtvrtletní pokles celkové zaměstnanosti o 0,2 %, zejména vlivem zhoršené situace v průmyslu.

Další detaily přináší analýza ČSÚ.

Štítky: 

Podobné články

Služeb e-governmentu a elektronického zdravotnictví využívá stále více lidí

28. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Elektronizace veřejné správy v Česku za posledních několik let značně pokročila i díky státem uznávaným elektronickým identitám. Roste také počet datových schránek zřízených na vlastní žádost a rozvoj zažívá i elektronizace zdravotnictví. Čtěte více

Alespoň základní digitální dovednosti má 69 % Čechů

15. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
V roce 2023 internet používalo 92 % dospělých obyvatel Česka a touto hodnotou lehce překračovalo průměr celé Evropské unie. Základní digitální dovednosti mělo 69 % osob u nás, což bylo výrazně více než průměr EU. I v míře pokročilých digitálních dovedností byly znalosti obyvatel Česka v celoevropském srovnání vyšší. Čtěte více

HDP v roce 2023 klesl o 0,4 %

5. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesl o 0,2 %. HDP za celý rok 2023 klesl o 0,4 %. Hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí o 0,2 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2022 klesl o 0,2 %. Čtěte více

Důvěra mezi podnikateli dále oslabuje, spotřebitelé jsou optimističtější

28. 2. 2024. (redaktor: František Doupal)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 1,9 bodu na hodnotu 90,6, a to při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 89,9 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 94,0. Čtěte více