Růst české ekonomiky mírně zpomalil

17. 12. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Ve 3. čtvrtletí 2019 došlo ke zpomalení hospodářského růstu. Zejména mezičtvrtletní dynamika byla ovlivněna stagnací spotřeby domácností. Meziroční růst hrubého domácího produktu negativně ovlivnily investice.

Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) ve 3. čtvrtletí 2019 dosáhl 2,5 %. „Mírné oslabení dynamiky HDP souviselo s meziročním poklesem investiční aktivity i menším zpomalením růstu domácí spotřeby. Zvolnila zejména spotřeba domácností, u nichž od konce roku 2018 narůstaly obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a ve 3. čtvrtletí 2019 i ze zvýšení nezaměstnanosti,“ připoměla Karolína Zábojníková, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ.V porovnání s 2. kvartálem 2019 se ve 3. čtvrtletí spotřeba domácností nezvýšila, což mělo vliv i na zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP na 0,4 %.

K meziročnímu růstu HDP přispěl i příznivý vývoj bilance zahraničního obchodu. Vývoz zboží a služeb vzrostl o mírných 1,8 %, ke zlepšení přebytku ale pomohlo hlavně ochlazení domácí poptávky po importu. Kladné saldo narůstalo vlivem vyššího přebytku obchodu s motorovými vozidly a dále i díky zlepšení bilance obchodu s ropou a zemním plynem. Negativní vliv na meziroční růst HDP měla investiční aktivita, zejména u strojů a zařízení.

Ve 3. čtvrtletí se nadále pozitivně vyvíjela odvětví služeb, i když u některých bylo patrné zvolnění růstu. Vysokou úrovní meziročního přírůstku hrubé přidané hodnoty (HPH) vynikaly zejména informační a komunikační činnosti, jejichž HPH se zvýšila o 8,1 %. Na 4,1 % zrychlil růst stavebnictví, kterému pomohla vyšší investiční aktivita v oblasti infrastruktury i posílení bytové výstavby. Zpracovatelský průmysl, který v odvětvové skladbě dominuje české ekonomice, dosáhl meziročního přírůstku HPH o 1,0 %. Stále si však vedl lépe než v zemích Eurozóny.

Na trhu práce ve 3. čtvrtletí pokračovalo mírné zpomalení tempa meziročního růstu průměrné mzdy na 6,9 %. Obecná míra nezaměstnanosti stagnovala a na ekonomické ochlazení poukazoval hlavně mezičtvrtletní pokles celkové zaměstnanosti o 0,2 %, zejména vlivem zhoršené situace v průmyslu.

Další detaily přináší analýza ČSÚ.

Štítky: 

Podobné články

Důvěra v ekonomiku mírně posílila

25. 6. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry se podle ČSÚ meziměsíčně zvýšil o 2,1 bodu. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 2,2 bodu a indikátor důvěry spotřebitelů o 1,4 bodu. I přes meziměsíční růst zůstává důvěra v ekonomiku stále hluboko pod dlouhodobým průměrem. Čtěte více

Pokles zasáhl většinu ekonomiky

17. 6. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
V 1. čtvrtletí došlo k výraznému propadu ekonomické aktivity, který způsobila globální i domácí opatření proti šíření koronaviru. Restrikce přímo zasáhly velkou část služeb a maloobchodu, významný pokles se však nevyhnul ani průmyslu. Čtěte více

Prodej v kamenných prodejnách klesal, na internetu posílil

9. 6. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Meziročně se podle ČTÚ tržby očištěné o kalendářní vlivy v dubnu snížily reálně o 10,9 %, bez očištění o 10,6 %. Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy meziměsíčně klesly o 4,8 %. Čtěte více

Důvěra v ekonomiku zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem

26. 5. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Celková důvěra v ekonomiku se v květnu po historicky nejvyšším propadu v předešlém měsíci mírně zvýšila, přesto ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem. Souhrnný indikátor důvěry se meziměsíčně zvýšil o 0,3 bodu. Indikátor důvěry podnikatelů klesl o 2,2 bodu, indikátor důvěry spotřebitelů naopak vzrostl o 11,8 bodu. Čtěte více