Postižen dnešní dobou

Itinerář dovolené naplánován, místo a ubytování vybráno, ještě sbalit potřebné věci (především oblečení a věci pro malého synka), naskládat vše do auta, nezapomenout naložit rodinku a tradá směr Jižní Čechy.

Volné dny, které jsem nedávno prožil na jihu Čech, byly skvělé a prošpikované neopakovatelnými zážitky. Ubytování na původním zmodernizovaném venkovském statku zařízeném v tradičním anglickém stylu s dotykem českého venkova v jedné malebné vesničce kousek od Jindřichova Hradce jsem vybral záměrně. Nejenže se mi líbilo prostředí, ale především poloha sídla. Stranou od silnic (k nejbližší to bylo několik kilometrů), takže žádný hukot kol a motorů, pouze zpěv ptáků a směsice zvuků, jež vydává hospodářská zvěř – balzám to pro uši. Ještě jedna věc se mi moc líbila, na celém statku nebyla žádná TV. Konečně jsem se mohl plně věnovat rodině, a ne pořád „čučet“ na bednu či surfovat na tabletu případně smartphonu.

Byl jsem statečný. Dokonce celý jeden den jsem to vydržel, ale pak to přišlo. Potřeboval jsem zjistit podrobnosti o jednom z výletů. Řekl jsem si, že udělám výjimku a použiji tablet, abych to zjistil. Po ukojení touhy si na něj sáhnout a především ujištění, že jsem si to myslel dobře, jsem ho měl odložit. Ale ouha, neudělal jsem to. Místo toho jsem se připojil na Facebook, abych zjistil, co dělají známí, a když už jsem tam byl, musel jsem udělat foto a vystavit ho na zeď s patřičným komentářem. A protože jsem již byl na „síti“, podíval jsem se, zda je v práci vše v pořádku (tedy jukl do e-mailu a na web Reseller Magazine OnLine), a pak na to a na tamto. Asi není třeba dodávat, jak to dopadlo. Zkrátka projel jsem vše jako v běžném dni, nakonec na internetu strávil několik hodin a završil to hraním oblíbené hry Where's my water – absťák je absťák.

Ještě před odjezdem jsem slíbil, že nebudu pracovat a na internet nezavítám. Slib jsem nedodržel, a tak moje manželka vyhrála sázku – a lahev dobrého vína. Takže, bez TV jsem se obešel, to byl můj problém předchozích let, ale bez internetu a hraní her již nikoliv.

Útěchou mi bylo to, že onu lahev jsme vypili společně jeden krásný večer, kdy slunce zapadalo do pole s kukuřicí a mělo neskutečně rudou barvu.