Pokles důvěry v ekonomiku se nezastavil ani v říjnu

26. 10. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se podle zprávy ČSÚ meziměsíčně opět snížil, tentokrát o 0,9 bodu na hodnotu 95,3, přičemž poklesly obě jeho složky. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 0,6 bodu na hodnotu 94,7 a indikátor důvěry spotřebitelů o 2,2 bodu na hodnotu 98,5.

Ve srovnání s říjnem loňského roku jsou souhrnný indikátor, podnikatelský indikátor a indikátor důvěry spotřebitelů na vyšší úrovni.

„Důvěru podnikatelů v ekonomiku stále zásadně ovlivňuje nepříznivá situace v automobilovém průmyslu a návazných odvětvích. Nedostatek materiálu vnímají podniky jako zcela zásadní bariéru, která mnohdy vede k útlumu či úplnému zastavení výrobní činnosti, což se odráží mj. ve výrazně nižším využití výrobních kapacit,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se důvěra podnikatelů zvýšila. Indikátor důvěry meziměsíčně vzrostl o 2,3 bodu na hodnotu 97,6. V meziměsíčním srovnání se zvýšil podíl podnikatelů pozitivně hodnotících současnou i očekávanou poptávku v období příštích tří měsíců. Naopak ve srovnání se zářím se snížil podíl podnikatelů pozitivně hodnotících současnou ekonomickou situaci. Nejvíce respondentů ve službách (téměř 31 %) uvedlo, že v současné době nemá žádné bariéry limitující produkci, přibližně 22 % respondentů ale limituje nedostatečná poptávka. Oproti říjnu loňského roku je důvěra ve službách vyšší.

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry v říjnu poklesl o 2,2 bodu na hodnotu 98,5. Podíl respondentů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace se mírně zvýšil. Současně se výrazněji snížil podíl respondentů očekávajících zlepšení jejich vlastní finanční situace. Počet respondentů obávajících se dalšího růstu cen byl v říjnu nejvyšší v historii zjišťování. Ve srovnání se zářím se obavy z růstu nezaměstnanosti téměř nezměnily. Počet respondentů, kteří předpokládají, že v následujících dvanácti měsících uspoří nějaké finanční prostředky, se rovněž téměř nezměnil. V meziročním srovnání je ale důvěra spotřebitelů stále vyšší.

V odvětví průmyslu se důvěra počtvrté v řadě meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 3,9 bodu na hodnotu 88,6. Podnikatelé v průmyslu hodnotili svou současnou celkovou poptávku hůře než v září. Stav zásob hotových výrobků se meziměsíčně nezměnil a zůstává stále vysoký. Podíl podnikatelů očekávajících pro období příštích tří měsíců růst tempa výrobní činnosti se podruhé v řadě výrazněji propadl. Podobně jako v minulém čtvrtletí je hlavní bariérou růstu produkce nedostatek materiálu, kterou uvedlo přibližně 32 % respondentů. Druhou nejvýznamnější bariérou je nedostatečná poptávka, která limituje téměř 24 % respondentů. Meziročně je důvěra podnikatelů v průmyslu nižší.

Využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu (76,5 %) i odhad zajištění práce zakázkami (8,5 měsíce) byly v říjnu výrazně nižší než v předchozím čtvrtletí.

Důvěra podnikatelů ve stavebnictví se meziměsíčně nezměnila. Indikátor důvěry zůstal na hodnotě 111,6. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou se meziměsíčně téměř nezměnil. Respondenti neočekávají v příštích třech měsících výraznější změnu stávajícího počtu zaměstnanců. Hlavními bariérami růstu produkce jsou nedostatek zaměstnanců (uvedlo přibližně 38 % respondentů) a nedostatek materiálu či zařízení (uvedlo přibližně 17 % respondentů, což je nejvýše v historii zjišťování). Meziročně je důvěra ve stavebnictví vyšší.

Důvěra v odvětví obchodu se oproti září zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 2,3 bodu na hodnotu 105,9. Podíl podnikatelů hodnotících celkovou ekonomickou situaci jako dobrou se výrazně zvýšil. Podnikatelé ovšem očekávají mírné zhoršení své ekonomické situace v období příštích tří měsíců. Stav zásob zboží na skladech se meziměsíčně téměř nezměnil. V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů v obchodě vyšší.

Štítky: 

Podobné články

Služeb e-governmentu a elektronického zdravotnictví využívá stále více lidí

28. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Elektronizace veřejné správy v Česku za posledních několik let značně pokročila i díky státem uznávaným elektronickým identitám. Roste také počet datových schránek zřízených na vlastní žádost a rozvoj zažívá i elektronizace zdravotnictví. Čtěte více

Alespoň základní digitální dovednosti má 69 % Čechů

15. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
V roce 2023 internet používalo 92 % dospělých obyvatel Česka a touto hodnotou lehce překračovalo průměr celé Evropské unie. Základní digitální dovednosti mělo 69 % osob u nás, což bylo výrazně více než průměr EU. I v míře pokročilých digitálních dovedností byly znalosti obyvatel Česka v celoevropském srovnání vyšší. Čtěte více

HDP v roce 2023 klesl o 0,4 %

5. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesl o 0,2 %. HDP za celý rok 2023 klesl o 0,4 %. Hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí o 0,2 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2022 klesl o 0,2 %. Čtěte více

Důvěra mezi podnikateli dále oslabuje, spotřebitelé jsou optimističtější

28. 2. 2024. (redaktor: František Doupal)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 1,9 bodu na hodnotu 90,6, a to při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 89,9 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 94,0. Čtěte více