OLED displeje ve světě PC

21. 4. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: DCD Publishing)
OLED displeje v zásadě nejsou ničím novým. V mobilních telefonech se používají již roky a již nějakou dobu se nasazují také do špičkových televizorů. U počítačových monitorů či notebooků se s nimi však i díky výrobcům, jako jsou Asus, Dell (Alienware), HP či Lenovo, začínáme ve větší míře setkávat až v posledních měsících. Jaké tedy OLED displeje vlastně jsou a které výhody a nevýhody se s jejich používáním mohou vázat?

Výrobci OLED obrazovek (jako jsou Samsung či LG) i zařízení, která jsou těmito obrazovkami osazena, se dlouhodobě chlubí hned několika velkými výhodami, jako je „skutečně černá černá“, vysoký kontrast, barevná věrnost či špičková obrazová odezva. V poslední době se pak přidává také argument ve větší šetrnosti k lidskému zraku. Na druhou stranu nelze nevnímat i zápory, jako jsou vysoká cena či přinejmenším teoretické potíže s nižší životnostní (ve srovnání s LDC displeji), které by však již měly snad být do značné míry eliminovány nasazením různých chytrých technologií.

Jak OLED displeje fungují

OLED obrazovky jsou založeny na bázi tzv. organických elektroluminiscenčních (světlo emitujících) diod. Takových diod jsou zde miliony. Jednotlivé (sub)pixely tedy samy o sobě produkují světlo a žádný další světelný zdroj (na rozdíl například od LCD) již není potřeba. Pokud je potřeba zobrazit černou barvu, příslušné diody se prostě vypnou. Díky tomu lze dosáhnout vysokého kontrastu a skutečné černé barvy.

Jas, kontrast a barvy

Pokud bychom měli OLED displejům něco přiznat, je to fakt, že na pohled vypadají skutečně dobře. Díky výše popsaným vlastnostem nabídnou skutečně plné a syté barevné odstíny, vysoký jas a vysoký kontrast a výsledná podívaná může být skvělá, často až předčící realitu (s čímž někdy dodnes výrobci bojují, protože displeje někdy zkrátka až moc zkreslují realitu).

Výhodou je také konzistence barev při nižším jasu, což se hodí například při práci v šeru či ve tmě, kdy nepotřebujete pracovat na displeji s maximálním jasem, ale stačí nižší hodnoty. OLED tedy i při nižším jasu zachovává přesné zobrazení barev, zatímco u LCD s postupným snižováním jasu dochází k postupnému snižování počtu dostupných (zobrazitelných) barev.

Díky možnosti vypínání každého jednotlivého (sub)pixelu a stejně tak i regulace jasu a barev dokážou poskytnout OLED panely také takřka bezkonkurenční kontrast až 1 000 000 : 1. Nový rozměr zde pak dostává i technologie HDR.

Na druhou stranu se říká, že všeho moc škodí, a pokud to výrobce s barvami přežene, může si spíše uškodit. Například pokud jsou barvy příliš syté a neodpovídají realitě. Pro některé činnosti, jako je například práce s fotografiemi, může jít o značný problém. (Pro zajímavost si doplňme, že Asus u svých notebooků deklaruje následující hodnoty: 100% pokrytí DCI-P3, 133% sRGB + PANTONE Validated, Dell u modelu Alienware AW5520QF uvádí 98,5% pokrytí DCI-P3 a Lenovo u Yoga Slim 7i Pro slibuje 100% DCI-P3 125% sRGB).

Rychlá obnova obrazu

Výhodou OLED oproti LCD displejům (a to i těm s vyššími frekvencemi jako 144 Hz apod.) je také velmi rychlá odezva, která může sahat až k hodnotě 0,2 ms. Zejména při hraní skutečně neocenitelné.

Zdravotní benefity

V poslední době se často hovoří také o zdravotních dopadech intenzivního a dlouhotrvajícího sledování nejrůznějších typů obrazovek kvůli vyzařování tzv. modrého světla. To má bezprostřední dopady nejen přímo na náš zrak, ale zprostředkovaně také na tzv. cirkadiánní rytmus a následně pak i kvalitu spánku a celou řadu dalších tělesných procesů. OLED displeje redukují množství modrého světla až o 70 %.

(V této oblasti samozřejmě neustále probíhá řada dalších studií, které někdy přinášejí i poněkud protichůdné či přinejmenším rozporuplné výsledky, ale věřme, že se najdou uživatelé, kteří dokážou i takový benefit ocenit a při výběru nového monitoru či počítače zohlednit).

Vypalování pixelů a životnost

S OLED displeji se dlouhodobě spojuje obava z „vypalování pixelů“, které potenciálně vytvářejí artefakty v místech obrazovky, kde se dlouhodoběji nemění obsah (typicky v různých statických horních či spodních lištách operačního systému a aplikací). Výrobci si toho však jsou naštěstí vědomi a aktivně problém řeší, a to jednak postupným vývojem vlastností zobrazovačů, a pak také různými chytrými funkcemi.

Například v případě notebooků Asus (využívají se OLED panely od Samsungu), se pro zvýšení ochrany před degradací obrazových vlastností využívá technologie Samsung OLED burn-in refine, kdy chytré algoritmy detekují potenciálně špatné pixely a zvyšují proud procházející těmito pixely. Tento mechanismus umožňuje možným postiženým pixelům zobrazovat jasnější barvy a výsledkem je zobrazení přesných barev bez zkreslení. Například Asus v této souvislosti garantuje bezproblémový provoz při svícení po dobu nejméně 7 000 hodin (při průměrném jasu 200 nitů).

Vlastní speciální funkci pro obnovu pixelů, která se spouští při vypnutí monitoru, má i Alienware.

Obecně pak pomáhá i nastavení tmavého režimu v operačním systému, speciální spořiče obrazovky či co nejrychlejší automatické vypínání displeje, pokud se používá.

Vliv na výdrž baterie

V souvislosti s panely typu OLED se často zmiňuje jako benefit také pozitivní vliv na výdrž baterie. A ten tu skutečně může být a může být i měřitelný. Prakticky však při porovnání jinak totožných počítačů většinou nejde o nijak zásadní rozdíly a hodně zde záleží na stylu používání a na tom, co se na displeji zobrazuje. Teoreticky tedy lze při práci v tmavém prostředí určité úspory energie jistě dosáhnout, při mixu běžných činností však nejspíš nepůjde o argument, který bude při nákupu zařízení s OLED displejem hrát významnější roli.

Závěrem

Vše nasvědčuje tomu, že OLED technologie je v současné chvíli již bez problémů vhodná a připravená i pro nasazení v počítačích a noteboocích, a určité (často spíše teoretické) nedostatky, které se navíc výrobcům jistě podaří držet na uzdě a dále eliminovat, tak aby se v praktickém životě ideálně vůbec neprojevily, budou více než bohatě kompenzovány obrazovými vlastnostmi a řadou dalších výhod.

Díky klesajícím cenám by se navíc měly stávat dostupné i pro běžné uživatele.

Možná vůbec největším problémem tak je v současné době velmi omezená nabídka zařízení, která OLED displeje nabízejí. I v tomto bodě by se situace již brzy měla začít obracet k lepšímu.

Video : 

Podobné články

LG představilo největší OLED obrazovku na světě

16. 8. 2017. (redaktor: František Doupal, zdroj: LG)
Společnost LG Electronics (LG) odhalila v Dubaji největší OLED obrazovku a zároveň největší videostěnu s vysokým rozlišením na světě. Videostěna byla zhotovena z 820 zobrazovacích panelů LG Open Frame OLED. Čtěte více

LG představilo nové typy OLED panelů a pokročilá B2B LCD řešení

20. 2. 2017. (redaktor: František Doupal, zdroj: LG)
Produkty, jako například flexibilní bezrámečkový OLED panel, In-glass Wallpaper OLED a Ultra Stretch LCD panel, jsou vhodné pro reklamu, interaktivní vizuální umění, vzdělání, pohostinství a další segmenty. Čtěte více

Verbatim: OLED moduly

27. 4. 2012. (redaktor: Petra Piscová, zdroj: Verbatim)
Na veletrhu Light + Building 2012 Verbatim představil první barevně laditelný a stmívatelný OLED modul, který přináší jas až 2 000 cd/m². Nejnovější řada modulů Velve OLED disponuje dvakrát vyšším jasem než předchozí generace. Čtěte více