Největší škody firmám působí nabourané uživatelské účty zaměstnanců

3. 8. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: IBM)
Z celosvětové studie IBM mapující finanční dopad úniků dat vyplývá, že události tohoto druhu stojí napadenou firmu v průměru 3,86 milionu dolarů, tedy přes 86 milionů korun. Největší škody přitom způsobilo prolomení uživatelských účtů zaměstnanců.

V 80 % případů došlo k úniku osobně identifikovatelných informací, které jsou také druhem uniklých dat, ze kterých firmám vznikly největší škody.

Protože zaměstnanci stále větší měrou přistupují k citlivým datům vzdáleně, ať už při práci z domova, nebo používáním cloudových uložišť a aplikací, soustředila se studie na finanční dopad úniků dat na firmy. Podle jiné studie IBM nebyla více než polovina zaměstnanců, kteří v důsledku pandemie pracovali z domova, poučena o bezpečném nakládání s PII zákazníků při využívání vzdáleného přístupu k nim. A to přesto, že se s přesunutím práce z kanceláří domů proměnila také bezpečnostní rizika.

Studie 2020 Cost of a Data Breach Report provedená výzkumníky z Ponemon Institute vychází ze zevrubného dotazování více než 3 200 profesionálů na poli bezpečnosti dat působících v organizacích, ve kterých došlo k únikům dat v období od srpna 2019 do dubna letošního roku. Více
k metodologii lze nalézt ve studii samotné, přičemž její hlavní zjištění jsou tato:

  • Chytré technologie omezují škody na polovinu: Firmy, které mají plně nasazeny automatizované bezpečnostní technologie, tedy využívají AI, analytiku a automatizovanou orchestraci dat, zaznamenaly méně než poloviční náklady na vypořádání následků úniku dat. Ty v průměru činily 2,45 milionu dolarů oproti průměrným 6,03 milionu v případě organizací bez těchto nástrojů.
  • Nejdražší je únik přihlašovacích dat: V případech, kdy útočníci pronikli do firemních sítí pomocí zcizených přihlašovacích údajů, firmám vznikla v průměru o 1 milion dolarů vyšší škoda ve srovnání s celkovým průměrem, konkrétně 4,77 milionu průměrně. Zneužití zranitelnosti třetích stran byla druhá nejnákladnější příčina úniků dat s průměrnými náklady 4,5 milionu dolarů.
  • Obří průlom: Studie také samostatně analyzovala největší incidenty tohoto druhu, které měly za následek únik milionu a více datových sad.
  • Škody letí nahoru: Ztráta více než 50 milionů datových sad se firmám meziročně průměrně prodražila z 388 milionů na 392 milionů dolarů a úniky o objemu 40 až 50 milionů datových množin o 19 milionů na 364 milionů dolarů.
  • Útoky ze strany států jsou nejškodlivější: Úniky dat, u kterých lze odůvodněně předpokládat zapojení národních států, způsobují největší škody. Vypořádat vládami provedené či iniciované útoky si vyžádalo náklady o průměrných 4,43 milionech dolarů, tedy více než úniky způsobené finančně motivovanými zločinci či hacktivisty.

„Co se schopnosti firem předcházet únikům dat týče, vidíme jasnou výhodu organizací, které investovaly do automatizovaných technologií,“ uvedl Wendi Whitmore, viceprezidentka IBM X-Force Threat Intelligence. „V době, kdy firmy rozšiřují svoji prezenci v digitálním prostoru a zároveň přetrvává nedostatek talentů v oboru IT bezpečnosti, zaměstnanci a týmy již nemusí být s to zajistit bezpečnost stále dalších zařízení, systémů a dat. Automatizace těchto procesů jim v tomto ohledu může výrazně ulevit. Reakci na únik nejen urychlí, ale také zlevní.“

Přihlašovací údaje zaměstnanců a špatně nakonfigurovaný cloud tvoří nejčastější zdroj problémů: Přihlašovací údaje ve špatných rukou byly nejčastějšími příčinami průniků do firemních systémů s podílem 40 %. V roce 2019 z firem uniklo 8,5 miliardy datových sad, a to v pětině ze zkoumaných případů pomocí ukradených mailů a hesel. Firmy by proto měly přehodnotit svoje obranné strategie proti kyberzločincům ve smyslu přísnější autentifikace uživatelů a jejich práv v rámci svých systémů.

Stejně tak se firmy potýkají se složitostí bezpečnostních opatření, které tvoří největší část nákladů
v případě prolomení jejich systémů. To pravděpodobně přispívá k okolnosti, že bezmála pětina zkoumaných úniků dat byla způsobena špatným nastavením cloudových uložišť a služeb. Takto způsobené škody se ukázaly být v průměru o více než půl milionu dolarů vyšší, se 4,41 miliony dolary jsou zdrojem úniku dat vedoucí k třetím nejvyšším škodám.

Útoky ze strany států mívají nejhorší dopad

Přestože způsobily pouhých 13 % incidentů analyzovaných v rámci studie, jsou útoky s vládním pozadím nejškodlivější, zatímco finančně motivovaní útočníci (53 % případů) výrazně nadprůměrné škody nezpůsobují. Vysoce promyšlené, dlouhodobě prováděné a dobře skryté útoky vládních organizací, navíc zpravidla na významnější cíle, často vedou k vážnějším důsledkům pro napadené a zvyšují tak způsobené škody na průměrné 4,43 miliony dolarů.

Respondenti ze Středního východu, kde podle žebříčku IBM 2020 X-Force Threat Intelligence Index dlouhodobě dochází k vyššímu počtu kyberútoků s vládním pozadím, zaznamenali meziroční nárůst škod s nimi spojených průměrně o 9 %. Tyto náklady v průměrné výši 6,52 milionu dolarů byly druhé nejvyšší ze všech 17 zkoumaných regionů. Výrazný nárůst útoků, meziročně o 14 % na průměrně 6,39 milionu dolarů, zaznamenala také energetika, jeden z nejčastěji napadaných sektorů hospodářství.

Pokročilé technologie se firmám vyplácí
Studie také odhaluje narůstající rozdíl ve výši způsobených škod mezi firmami, které investují do moderních bezpečnostních nástrojů, a těmi, které rizika vnímají méně naléhavě. V průměrném konečném účtu za napáchanou škodu obě skupiny již dělí 3,58 miliardy dolarů, které organizace
s nejpokročilejším zabezpečením ušetřily. Tento rozdíl meziročně narostl o dvěs miliardy dolarů, přičemž loňská studie oproti roku 2018 zaznamenala nárůst 1,55 milionu dolarů.

Firmy plně využívající automatizované bezpečnostní nástroje navíc těží z výrazně rychlejšího reakčního času na hrozby, což je faktor největší měrou určující konečné náklady úniku dat. Ze studie vyplývá, že AI, strojové učení, analytika a další formy automatizace bezpečnostních procesů firmám umožňují reagovat na průnik do jejich systémů o více než 27 % rychleji než v případě organizací bez nejpokročilejšího zabezpečení. Posledně zmiňované potřebují průměrně o 74 dní více, aby útok rozpoznaly a překazily.

Celková připravenost organizace na útok určuje jeho následky i v dalším smyslu. Jak ukazuje studie, firmy bez specialistů na bezpečnost dat a ozkoušených postupů pro případ kyberútoku stojí ztráta dat v průměru 5,29 milionu dolarů. Zatímco společnosti, které ve svých řadách mají patřičné odborníky a testují bezpečnostní procesy, se v případě útoku potýkají s v průměru o dva miliony nižšími škodami. Připravenost na tyto situace se tedy obrovsky vyplácí.

Mezi další zjištění letošní studie patří:

  • Špatně zabezpečená práce na dálku se nevyplácí – Takzvaně hybridní modely práce v prostředích s nižší mírou zabezpečení s sebou nese rizika. Ze studie vyplývá, že 70 % společností, které během pandemie přešly na práci z domova, očekává zvýšené riziko škod způsobených únikem dat.
  • Za problémy firmy viní specialisty na bezpečnost dat, přestože je nevybavily dostatečnými rozhodovacími pravomocemi: 46 % respondentů uvedlo, že za únik dat
    v konečném důsledku zodpovídají jejich vedoucí pro IT bezpečnost (CISO/CSO), přestože jen ve 27 % případů jsou tito pracovníci těmi, kdo mají skutečné pravomoci na tomto poli. Studie dále ukázala, že firmy, které mají obsazenu pozici odpovídající CISO, v případě úniku dat zaznamenaly v průměru o 145 tisíc dolarů nižší škody.
  • Většina firem pojištěných proti kyberzločinu využívá pojistné plnění pro náklady třetím stranám: Zkoumané firmy s pojištěním proti úniku dat zaznamenaly průměrně o 200 tisíc dolarů nižší škody ve srovnání se společnostmi bez pojištění. Vyplacené pojištění použilo pro pokrytí nákladů na konzultační a právnické služby z třetích stran 51 % z nich a 36 % pro vypořádání se s oběťmi kyberútoku. Jen 10 % dotázaných z nich zaplatilo vyděračům, kteří na ně nasadili ransomware a podobné nástroje

Studie je založená na hloubkové analýze případů, ke kterým došlo ve více než 500 organizacích po celém světě. Více informací najdete zde.

Štítky: 

Podobné články

Jak funguje trh s nelegálními hostingovými službami

30. 9. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: Trend Micro)
Počítačoví zločinci podle zprávy společnosti Trend Micro kompromitují a následně zneužívají nebo si pronajímají jak tradiční on-premise prostředky podnikové informační architektury, tak i cloudové servery. To vše jako součást sofistikovaného životního cyklu monetizace napadených prvků. Čtěte více

Souvisí délka URL adresy s její bezpečností?

28. 9. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: Wandera)
Zářijový Security Cloud report vydaný společností Wandera se věnuje stále aktuálnímu tématu phishingu. Data z reportu ukazují na spojitost mezi délkou URL adres a jejich bezpečností. Čtěte více

TAKTIcká věž tentokrát roušková

25. 9. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: TAKTIK)
Dne 17. září 2020 se v observatoriu Žižkovské věže konala prezentace partnerů společnosti TAKTIK a jejích dodavatelů unikátních řešení, která přinášejí zákazníkům maximální spolehlivost, bezpečnost, vysoký výkon a nemalé úspory nákladů. Vzhledem k současné situaci a obavám z pandemie Covid-19 byla nastavena zvýšená bezpečnostní a hygienická opatření. Čtěte více

Buď Cyber Fit! přináší osvětu v oblasti kybernetické bezpečnosti

25. 9. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: Zebra systems)
Společnost Zebra systems, která v ČR a SR distribuuje řešení Acronis a další, spustila iniciativu Buď Cyber Fit! zaměřenou na zvýšení povědomí ohledně rizik v kybernetickém světě. Iniciativa je reakcí na situaci, kdy málokdo vědomě zanedbává péči o své zdraví ve skutečném světě, avšak podceňuje rizika ve světě digitálním. Čtěte více