Napříč celou ekonomikou došlo k oživení

21. 9. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Odvolání restriktivních opatření, která omezovala činnost části obchodu a služeb, dalo české ekonomice ve 2. čtvrtletí potřebný růstový impuls. Růst hrubého domácího produktu tak byl stimulován především domácí poptávkou. Oživení se nevyhnulo ani trhu práce.

Hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostl o 8,2 %. Silné navýšení je z velké části ovlivněno srovnáním s mimořádně slabým loňským 2. čtvrtletím. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt vzrostl o 1,0 %. „K růstu české ekonomiky oproti první čtvrtině roku přispěla především domácí poptávka. Silně rostla spotřeba domácností a oživení se týkalo také investiční aktivity. Naopak zahraniční poptávka působila negativně. Zhoršení bilance zahraničního obchodu bylo spojeno s výrazným posílením dovozu,“ řekl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Hrubá přidaná hodnota ve 2. čtvrtletí také rostla. Ve srovnání s 1. kvartálem se zlepšil výkon většiny odvětví. Silné mezičtvrtletní oživení vykázalo uskupení obchod, doprava, ubytování
a pohostinství, rostla ale většina služeb. Navzdory aktuálním problémům s nedostatkem komponent a narušením dodavatelských řetězců vzrostl i zpracovatelský průmysl. Mírně posílilo i stavebnictví.

Ve 2. čtvrtletí výrazně zrychlil cenový růst. Zčásti za tím stálo výrazné meziroční zvýšení cen ropy, které se projevilo posílením meziročního růstu spotřebitelských cen na 2,9 %. „Ceny dopravy rostly pod vlivem zdražujících se pohonných hmot i dopravních prostředků. Kromě dopravy ale začaly opět narůstat ceny bydlení a energií, především nájemného a imputovaného nájemného,“ upozornila analytička ČSÚ Karolína Zábojníková. Ceny ropy ovlivnily také nárůst cen průmyslových výrobců v Česku i Evropě a vliv měly i na ceny zahraničního obchodu.   

Ekonomické oživení se promítlo do zaměstnanosti ve většině odvětví a celková zaměstnanost tak byla ve 2. čtvrtletí meziročně vyšší o 0,3 %, což byl první nárůst od 3. čtvrtletí 2019. Míra nezaměstnanosti v průběhu 2. čtvrtletí klesla až na červnových 2,9 %. Ve srovnání s předkrizovým stavem ale zůstává zhoršena pozice žen na pracovním trhu. Průměrná mzda oproti 1. čtvrtletí vzrostla o 1,2 % a dosáhla 38 275 korun. 

Další detaily přináší aktuální analýza.

Štítky: 

Podobné články

HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,8 %

3. 6. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 2,2 %. Meziroční růst HDP byl podpořen vyššími výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob. Negativní vliv mělo zejména saldo zahraničního obchodu. Čtěte více

Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v ekonomiku se zvýšila

29. 5. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 4,3 bodu na hodnotu 101,0, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 4,5 bodu na hodnotu 101,0 a indikátor důvěry spotřebitelů se ve srovnání s dubnem zvýšil o 3,0 bodu na hodnotu 100,7. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se v dubnu snížila

28. 4. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 2,8 bodu na hodnotu 96,7, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 3,1 bodu na hodnotu 96,5 a indikátor důvěry spotřebitelů se ve srovnání s březnem snížil o 1,1 bodu na hodnotu 97,7. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více