Jak lidé drobnou elektroniku nakupují, používají a co s ní dělají, když doslouží? Právě na tyto otázky se zaměřily dva aktuální průzkumy. Český průzkum kolektivního systému Elektrowin zjišťoval mimo jiné, zda lidé vědí, co všechno patří mezi elektroodpad a kde drobnou elektroniku nakupují. Studie mezinárodní asociace WEEE Forum, do které se zapojili respondenti z 12 evropských zemí, se pak věnovala především důvodům obliby fast tech, jeho životnosti a způsobům nakládání s vysloužilými výrobky.

Na fenomén takzvaného fast tech a na význam správného sběru a recyklace upozorňuje například kolektivní systém Elektrowin u příležitosti letošního Mezinárodního dne elektroodpadu, který připadl na 14. října.

Češi patří ve sběru elektroodpadu k evropské špičce. U drobné elektroniky ale stále tápou

Česko patří v evropském srovnání mezi země s nejvyšším množstvím sesbíraného elektroodpadu. Podle nejaktuálnějších údajů Eurostatu se u nás v roce 2023 sebralo 16,8 kilogramu elektroodpadu na obyvatele, což Česko řadilo na druhé místo v Evropské unii hned za Bulharsko. Přestože si tedy ve sběru elektroodpadu vedeme velmi dobře, stále máme mezery v tom, které výrobky mezi elektroodpad patří. Týká se to zejména drobné elektroniky, kterou lidé za elektroodpad často vůbec nepovažují.

Potvrzuje to aktuální průzkum Elektrowinu. Češi například nevědí, že mezi elektroodpad patří jednorázové elektronické cigarety (44 %), elektronické dětské hračky na baterie (41 %) a vánoční světelné řetězy (28 %). Všechny tyto výrobky přitom po skončení životnosti patří do elektroodpadu.

„Žijeme v době, kdy nás elektronika obklopuje na každém kroku a neustále přibývají nové výrobky. Není proto divu, že lidé někdy tápou, co všechno patří mezi elektroodpad a kam jednotlivá zařízení vyhodit. Právě proto je důležité o správném třídění mluvit a připomínat, že ani nabíječky, elektronické hračky nebo jednorázové elektronické cigarety nepatří do běžné popelnice. Nejjednodušším řešením je najít si v okolí nejbližší sběrné místo určené pro elektroodpad a vysloužilou drobnou elektroniku odevzdat tam,“ řekl Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti Elektrowin.

Levnou elektroniku na zahraničních tržištích nakupují muži přibližně dvakrát častěji než ženy

K rozšíření levné elektroniky přispívá také její snadná dostupnost na internetu. Podle průzkumu Elektrowin pořizuje drobnou elektroniku a elektronické doplňky na českých e-shopech 79 % dotazovaných. Zahraniční online tržiště, jako jsou AliExpress, Temu nebo Shein, využívá k těmto nákupům 16 % respondentů. Nejčastěji tento způsob nákupu uvádějí lidé ve věku 36 až 44 let. Muži na zahraničních platformách přitom nakupují drobnou elektroniku přibližně dvakrát častěji než ženy.

Nízká cena vítězí nad životností. Lidé jsou s levnou elektronikou přesto spokojeni

Jak rozšířeným fenoménem se fast tech stal, ukazují výsledky studie mezinárodní asociace WEEE Forum, která proběhla ve 12 evropských zemích. Alespoň jeden výrobek z kategorie fast tech vlastní 87 % dotazovaných a 78 % si takový produkt koupilo v posledních 12 měsících. Bezmála polovina respondentů (44 %) má doma šest nebo více těchto zařízení.

Studie ukázala, že nízkou cenu jako důvod nákupu uvedla více než polovina kupujících. Přestože 58 % respondentů uvedlo, že jim některý výrobek z této kategorie vydržel nejvýše šest měsíců, většina je s těmito výrobky celkově spokojena. Zajímavý je i další rozpor: 80 % dotazovaných by si alespoň v některých případech bylo ochotno připlatit za výrobek s delší životností, zároveň by ale 59 % rozbité zařízení nahradilo dalším levným produktem.

Problematické je také to, co lidé s levnou elektronikou dělají po jejím dosloužení. Pouze 32 % respondentů uvedlo, že využívá výhradně možnosti opětovného použití nebo recyklace. Naopak 23 % dotazovaných vysloužilé výrobky vyhazuje do směsného odpadu a 21 % je dává do kontejnerů na plasty.

Odpovědnost online tržišť zůstává problémem. Ve hře jsou desítky milionů korun na recyklaci

V roce 2025 se do Evropské unie dostalo téměř 5,9 miliardy nízkohodnotových zásilek, z velké části spojených s internetovým prodejem. S rostoucím objemem levné elektroniky se však otevírá také otázka, kdo zaplatí za její sběr a recyklaci. Část zahraničních prodejců totiž neplní své zákonné povinnosti a nepřispívá na recyklaci elektrozařízení, která dodává na český trh. Podle odhadů Elektrowinu kvůli tomu v českém systému zpětného odběru každoročně chybějí desítky milionů korun.

Situaci měl pomoci řešit pozměňovací návrh k novele zákona o výrobcích s ukončenou životností, který počítal s rozšířením odpovědnosti také na provozovatele online tržišť. Tento návrh však při projednávání ve Výboru pro životní prostředí nezískal doporučující stanovisko.

„Pokud část prodejců neodvádí příspěvky na sběr a recyklaci, vzniká nerovnováha vůči těm, kteří své povinnosti řádně plní. Každý elektrospotřebič přitom jednou doslouží a je potřeba zajistit jeho bezpečný sběr a recyklaci bez ohledu na to, kde si ho zákazník koupil. Pokud se nepodaří odpovědnost online tržišť účinně řešit, budou v systému nadále chybět prostředky, které by měly sloužit ke zpracování vysloužilých elektrozařízení. S rostoucím množstvím levné elektroniky přitom bude tento problém ještě naléhavější,“ upozornil Roman Tvrzník.