Konkurenceschopnost ČR v oblasti IT

Nejkonkurenceschopnější jsou Spojené státy, Finsko, Singapur a Švédsko. Progresivní země si navíc svoje pozice dlouhodobě udržují. Rovněž rozvíjející se ekonomiky nabírají vzestupný trend.

„V globálním hodnocení 66 zemí se Česko umístilo na 27. příčce a dosáhlo skóre 46,1. První místo obsadily Spojené státy se skóre 80,5. Česko ve svém hodnocení mírně převyšuje mezinárodní průměr (45),“ shrnul závěry globální studie Jan Hlaváč, tiskový mluvčí organizace Business Software Alliance (BSA). Slovensko obsadilo ještě nižší 33. příčku se skóre 42,1: „Naši východní sousedé si nicméně od minulého měření alespoň o jednu příčku polepšili,“ dodal.

Uvedené závěry vyplývají z analýzy organizace Business Software Alliance (BSA), kterou vyhotovila analytická společnost Economist Intelligence Unit v rámci pravidelné studie hodnotící konkurenceschopnost 66 zemí světa: jde o takzvaný Index konkurenceschopnosti v oblasti informačních technologií (IT) 2011.  Index je od roku 2007 aktualizován již počtvrté a zahrnuje 66 zemí. Ty jsou hodnoceny podle řady kritérií podporujících konkurenceschopnost IT odvětví: celkové prostředí pro podnikání, IT infrastruktura, lidský kapitál, výzkum a vývoj (R&D), právní prostředí a veřejná podpora pro rozvoj průmyslu.

Češi mají špatný výzkum a dobré podnikatelské prostředí

V celosvětovém hodnocení si Česká republika pohoršila o jednu příčku (pokles z 26. na 27. pozici) kvůli podstatnému zhoršení indikátorů konkurenceschopnosti v oblasti výzkumu a vývoje (-5) a rozvoje IT infrastruktury (-1). „Tuzemský výzkum a vývoj je dlouhodobě špatně hodnocen, a protože má v celkovém hodnocení největší váhu, značně zhoršuje celkové umístění Česka v žebříčku,“ dodal Hlaváč. Beze změny zůstávají lidský kapitál a právní prostředí.

Česko si naopak letos nejvíce polepšilo v hodnocení podnikatelského prostředí (+2) a podpory rozvoje IT odvětví (+2). „Tato zlepšení zabránila ještě většímu propadu Česka v hodnocení konkurenceschopnosti,“ řekl Jan Hlaváč a dodal: „Čeští politici a lídři technologického sektoru by měli udělat maximum pro zlepšení v oblasti vývoje a výzkumu, který dlouhodobě propastně zaostává za ostatními měřenými indikátory. Lze pak očekávat značný skok vpřed, který zaznamenalo například Polsko a Německo, které si polepšily shodně o pět příček.“

Nejlepší jsou Spojené státy, Finsko, Singapur, Švédsko a Velká Británie
Letošní index konkurenceschopnosti ukázal, že státy, které jsou v oblasti IT tradičně silné, si dokázaly vůdčí pozici udržet: „Zejména díky principu, že výhoda přináší další výhody. Tyto země si během uplynulých let díky významným investicím vybudovaly silné základy pro technologickou inovaci a teď sklízejí plody své předchozí práce,“ vysvětlil Jan Hlaváč.

Globální konkurenční tlak nicméně neustále posiluje, neboť se objevují noví hráči zejména v rozvíjejících se ekonomikách. „Ty výrazně posilují svou pozici, aby dosáhly standardů vytyčených lídry,“ dodal.
 
Nejvíce si oproti předchozímu hodnocení konkurenceschopnosti (z roku 2009) polepšila Malajsie. Ta v celosvětovém hodnocení poskočila o jedenáct příček díky obrovskému nárůstu výzkumné a vývojové aktivity. Skokanem je také Indie, která poskočila o deset příček díky robustnímu výzkumu a vývoji a dynamickému prostředí v oblasti lidských zdrojů. Řada dalších zemí – například Singapur, Mexiko, Rakousko, Německo a Polsko – se výrazně zlepšila a vykázala zcela novou úroveň ve všech základních oblastech IT.

Technologie je třeba podporovat v horizontu sedmi až devíti let

Z letošního vydání indexu jasně vyplývá, že investice do pomyslných základů technologického odvětví přinášejí v dlouhodobém horizontu značné výnosy: „Je rovněž jasné, že žádná země nemá monopol na informační technologie. Existuje nicméně osvědčený recept na úspěch a ten může využít každý. Díky tomu bude na světě v budoucnu několik center IT technologií,“ prohlásil prezident a generální ředitel BSA Robert Holleyman.

Celosvětová ekonomika se začíná oživovat, a proto je důležitější než kdykoli jindy, aby vlády jednotlivých zemí pohlížely na vývoj IT prostředí z dlouhodobé perspektivy. „Politici a vůdčí firmy z technologického oboru prostě nemohou tuto otázku posuzovat na roční bázi, jinak riskují, že zůstanou pozadu. Na tuto oblast je třeba nahlížet v horizontu sedmi až devíti let a podle toho investovat, jinak není možné výrazného nárůstu konkurenceschopnosti dosáhnout,“ uzavřel Robert Holleyman.