Klíčové technologické trendy roku 2019 podle Gartneru

10. 9. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: Gartner)
Senzory a mobilita, zlepšování lidských schopností, post-klasická výpočetní a telekomunikační technika, digitální ekosystémy, nebo pokročilá AI a analytika jsou klíčovými trendy na letošní hype křivce rodících se technologií.

Hype křivka rodících se technologií pro rok 2019 obsahuje 29 technologií a technologických oblastí, které by podniky měly pozorně sledovat – jejich průsečíkem je pět technologických trendů, jež umožňují utvářet nové typy zážitků pomocí AI a dalších fenoménů z digitální oblasti.

„Technologické inovace se staly klíčem ke konkurenceschopnosti a odlišení se na trhu. Tempo technologických změn se postupně zrychluje s tím, jak se objevují stále převratnější novinky, s nimiž jen stěží udrží krok i ty nejinovativnější podniky,” řekl viceprezident výzkumu Gartner Brian Burke. „Vedoucí pracovníci odpovědní za technologickou inovaci by proto měli pečlivě studovat profily technologií na této hype křivce a zhodnotit možný dopad těchto technologií na budoucí obchodní příležitosti.”

Hype křivka rodících se technologií je vůbec nejstarší sestavovanou křivkou. Je unikátní také coby nejužší výběr z více než 2 000 technologií, které analytici sledují na desítkách specificky (oborově, technologicky, obchodně apod.) zaměřených hype křivek. Jsou na ní koncentrovány technologie a trendy s největším potenciálním přínosem (z hlediska konkurenceschopnosti) v nadcházejících pěti až deseti letech.

Senzory a mobilita (sensing and mobility) – mobilní technologie jsou pochopitelně všudypřítomné, důležitá je ale především všudypřítomnost nejrůznějších senzorů (ať už v běžných mobilních zařízeních, nebo specializovaných IoT) umožňující snadný sběr a následné zpracování dat z nich – a v konečném důsledku zjišťování nových souvislostí, zlepšování služeb apod. Během následujících deseti let by například mohl vzniknout AR cloud obsahující 3D mapu celého světa, jež umožní zcela nové interakční a následně i obchodní modely pro monetizaci fyzického světa. Technologiemi na hype křivce, které s tímto trendem úzce souvisejí, jsou kamery pro 3D snímání, AR cloud, nákladní drony, létající autonomní vozidla a autonomní řízení úrovní 4 a 5.

Zlepšování lidských schopností (augmented humans) – už dávno nejde jen o fitness trackery nebo chytré náramky. Digitální technologie pronikají do oblastí zdravotní péče včetně specifických řešení například v oblasti protetiky. Dalšími souvisejícími technologiemi na křivce jsou biočipy, personifikace, rozšířená inteligence (kombinace AI s lidskými dovednostmi), emoční AI, pohlcující pracoviště a biotechnologie (umělé či pěstované tkáně).

Post-klasická výpočetní a telekomunikační infrastruktura (postclassical compute and comms) – svět informací po desetiletí ovládaly tradiční architektury a jejich pravidla (např. Mooreův zákon). Nové generace výpočetních a komunikačních technologií ale stále častěji využívají architektury odlišné. To znamená nejenže se k nim (a jejich programování či využívání) musí přistupovat odlišně, ale také že pokrok může přicházet v odlišných inkrementech či skocích. Zásadní dopad by mohly mít například satelitní systémy na nízké orbitě (LEO satelity), jež celosvětově poskytnou rychlé a dostupné internetové spojení až polovině všech dnes nepřipojených domácností. Souvisejícími technologiemi na hype křivce jsou 5G, nové generace pamětí, satelitní systémy na nízké orbitě a nano 3D tisk.

Digitální ekosystémy (digital ecosystems) – důležitá je především automatizace obchodních ekosystémů, odstraňující zbytečné transakční mezikroky a umožňující dynamické napojování služeb na sebe. Digitální ekosystémy využívají efektivní provázání tří klíčových skupin – podniků, lidí a věcí – na jediné sdílené platformě s cílem dosáhnout výsledku, který je všem přínosem. Digitální ekosystémy mohou navíc snadno překonávat tradiční (dřívější) zeměpisné, tržní či odvětvové bariéry. Digitalizace také vede k dekonstrukci tradičních prodejních či zásobovacích řetězců i vzniku zcela nových druhů produktů a služeb. Souvisejícími klíčovými technologiemi jsou DigitalOps, znalostní grafy, syntetická data, decentralizovaný web a decentralizované autonomní organizace.

Pokročilá AI a analytika (advanced AI and analytics) – Dosah či hranice AI technologií se neustále mění s tím, jak nové druhy algoritmů a datových struktur otevírají zcela nové možnosti. AI tak vyráží do dalších směrů – pokročilá analytika dnes přináší autonomní či částečně autonomní zkoumání dat či obsahu pomocí nástrojů, které v tradiční BI neexistují. Dokáže tak přinášet nová zjištění, dělat přesnější předpovědi nebo sestavovat doporučení, a urychlovat i zpřesňovat tak rozhodovací procesy. Jednou z významných novinek je tzv. AI na okraji (Edge AI), jak vysvětluje Brian Burke: „Nástup edge AI je zásadní zejména pro aplikace citlivé na dobu odezvy (například autonomní navigační systémy), výpadky sítí (vzdálený monitoring, zpracování přirozeného jazyka, rozpoznávání obličejů), nebo pracují s velkými objemy dat (analýza videa).” Tento trend zahrnuje technologie, jako jsou strojové učení, edge AI, edge analytika, vysvětlitelná AI, AI PaaS, analýza pomocí grafů a další.

Řada nových technologií na křivce

V letošním roce se analytici Gartneru opět zaměřili na zařazení řady nových technologií, které na křivce doposud nefigurovaly. Díky tomu byla řada technologií z křivky vypuštěna – neznamená to ale, že by pozbyly na významu. Většina z nich je nadále součástí specifických hype křivek pokrývajících konkrétní technologické oblasti, trhy či oborové vertikály.

Štítky: 

Podobné články

Digitalizace je pro podniky prioritou, chybí však lidé s patřičnými znalostmi

4. 9. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: SAP Ariba)
Podle ředitelů nákupu dojde letos ve firmách k dalšímu zrychlování digitalizace nákupních procesů. Cílem je snaha posunout obor od administrativy směrem ke strategické obchodní roli. Tento posun s sebou nese organizování dodavatelské sítě, řízení inovací a růstu, sladění obchodních operací s etickými a sociálními hodnotami, stejně jako řízení rizik. Čtěte více

Patří budoucnost grafenu?

2. 9. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: DCD Publishing)
Akumulátory patří nejen u současných chytrých telefonů k nejvíce limitujícím součástem výbavy. Dnes používané technologie Li-Ion a Li-Pol již dosáhly svých možností a nedá se počítat s tím, že se jejich vlastnosti ještě podaří nějak zásadněji vylepšit. Naštěstí tu máme adepta, který by je mohl již brzy nahradit. Čtěte více

Samsung bude spolupracovat s AMD na mobilních grafických čipech

15. 8. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: Samsung, AMD, Forbes, Techradar)
Firmy Samsung a AMD se dohodly na spolupráci v oblasti mobilních grafických čipů. Na základě dohody by měl Samsung licencovat a nasadit technologie AMD do svých čipových sad (Exynos) určených pro mobilní zařízení, tedy zejména smartphony a tablety. Čtěte více

Project Athena od Intelu definuje podobu moderních přenosných počítačů

14. 8. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: DCD Publishing)
Něco podobného už tu před lety bylo. Tehdy Intel propagoval označení „Ultrabook“, které výrobcům předepisovalo, jak by měl vypadat ideální přenosný počítač své doby. Nyní přichází Project Athena, jehož cílem je znovu přinést na trh inovativní přenosné počítače postavené na moderních standardech a technologiích, které umožní maximálně využívat funkce a možnosti současného mobilního hardwaru. Čtěte více