Kdo vydělává na elektronických čtečkách knih?

Češi a Slováci postupně objevují kouzlo čteček elektronických knih a poznávají jejich přednosti. Oťukávání je však pozvolné. Není to moc dobrá zpráva pro toho, kdo se zabývá jejich prodejem. Na čtečkách lze vydělat jednorázově. Marže se však pohybují kolem deseti procent a odbyt je nízký – neprodávají se jich stovky, ba co více, ani desítky kusů měsíčně (v ČR e-čtečku vlastní tři procenta internetových uživatelů).

Lidé se je navíc naučili nakupovat v zahraničí prostřednictvím internetu, kde jsou k sehnání o dost levněji. Když k tomu ještě připočítáme to, že českého obsahu je pro ně málo a příslušenství moc netřeba (snad až na pouzdra), pak nám vychází, že na jejich prodeji se zbohatnout nedá. Přitom analytici odhadují, že se letos po celém světě prodá kolem 27 milionů e-čteček.

Co se týká obsahu, tak zde se situace mírně zlepšuje. Zkostnatělý trh vydavatelů s klasickými knihami jen pozvolna objevuje možnosti vydávat je pro elektronické čtečky. Naštěstí kromě knížek lze do čtečky dostat řadu jiného obsahu. Ať už jde o vlastní texty (seminární práce, maturitní otázky a další dokumenty), nebo denní zpravodajství či RSS zdroje z webů.

Na čtečkách elektronických knih vydělávají především vydavatelé knih. Platí to však pouze o některých zemích, především USA a Velké Británii. Ve Spojených státech amerických se e-booky dokonce v únoru staly nejpopulárnějším prodávaným formátem knih. Tržby za únor byly 90,3 milionů dolarů. Přitom loni se této „mety“ podařilo dosáhnout až za první tři měsíce.