Jaký by měl být ideální herní monitor?
Nabídka herních monitorů je dnes skutečně pestrá. Výrobci sem mají tendenci často řadit jak takřka běžné modely za pár tisíc korun, které však na druhou stranu zcela bez problémů vyhoví velké skupině zákazníků, tak i profesionální zobrazovače za desítky tisíc, které využijí pouze profesionální esportovní hráči. Někam doprostřed pak výrobci zasazují modely „oné oblíbené zlaté střední cesty“, které jsou již dražší, ale zákazníci za ně neváhají zaplatit, pokud jsou si jistí, že za své peníze dostanou odpovídající protihodnotu.
Gaming patří mezi dynamicky se vyvíjející tržní segmenty a pro výrobce je atraktivní, protože se zde pohybuje mnoho zákazníků, kteří neváhají za kvalitní periferie utratit více, než tomu bývá zvykem v jiných oblastech. Při pohledu na nabídku herních monitorů tak skutečně můžeme oprávněně získat dojem, že výrobci zde inovují velmi často a snaží se co nejrychleji reagovat na nejnovější herní a technologické trendy. Pokud tedy ještě nedávno platilo, že abychom o něčem mohli hovořit jako o „herním“, stačilo přidat LED diody a odvážnější design, dnes už tomu tak není a hráči si žádají opravdu kvalitní a opečovávané produkty.
Obrazovka je středobodem všeho
U herních monitorů nejspíš více než v jiných případech platí, že větší je opravdu lepší, což se odráží i v dostupné nabídce, která ve velikosti úhlopříčky často atakuje 30" a běžně sahá ještě dál. Na druhou stranu není problém vybírat ani z konvenčnější produkce o velikosti kolem 27". Kromě samotné velikosti obrazovky, při jejímž výběru musíme často zohlednit i místo, kde bude monitor „usazen“, hraje v případě herních monitorů důležitou roli i další fyzický parametr, kterým je zakřivení zobrazovacího panelu. Zejména u větších úhlopříček je faktor zakřivení pocitově dobře patrný a hráčům napomáhá se rychleji a hlouběji ponořit do virtuálních herních světů. Jistě to není nic, bez čeho by se nedalo žít… tedy hrát, ale může být hezké to mít.
Oproti běžným zvyklostem se u herních monitorů tolik neřeší typ panelu. Využívá se jich celá řada – od klasičtějších IPS či VA přes dnes již jinde spíše raritní TN až po moderní QLED, mini LED či OLED. I displeje založené na (aktuálně již starších) technologiích jako TN přitom dokážou nabídnout dostatečně dobrý obraz a k tomu jeden zásadní parametr navíc – velmi rychlou odezvu (a tedy nízkou latenci) na úrovni 0,5 až 1 ms, což je pro náročné nebo profesionální esportovní hráče kritický ukazatel. A to i při zachování dostupné ceny. Moderní zobrazovací technologie jako OLED či QLED dokážou rovněž nabídnout velmi dobré, často takřka neznatelné latence, k tomu však vynikají i v dalších vlastnostech, jako jsou podání barev, jas či kontrast apod. Samozřejmě to však něco stojí a takové monitory patří mezi ty nejdražší. U panelů jako VA či IPS bývá situace proměnlivější a odezva se zde běžně pohybuje od jedné milisekundy výše, v případě takových zobrazovačů se tedy vyplatí tento parametr hlídat, ačkoli běžně nebývá jeho hodnota zásadní překážkou. Odměnou za to jsou přijatelné ceny.
Stále důležitější frekvence
Do běžných domácích či firemních monitorů displeje s vyššími frekvencemi pronikají jen pomalu a stěží, v herním segmentu se však již zabydlely nadobro. Vedle odezvy displeje jde totiž o další parametr, který má zásadní vliv na rychlost překreslování zobrazovaného obsahu. Zejména u akčních her typu FPS, kde se rychle střídá jedna scéna za druhou a nepřetržitě se mění dění na obrazovce, to může být rozhodujícím faktorem mezi úspěchem či neúspěchem v nejednom herním klání. Pokud to tedy s hraním myslíme vážně, měli bychom se dívat po monitorech s frekvencí obrazovky alespoň 120 či 144 Hz. Náročnější zákazníci však nebudou váhat a rádi si připlatí i za 200, 240, nebo dokonce 360 Hz (k dispozici mohou být i jiné podobné frekvence). Na druhou stranu spolu s rostoucí frekvencí obrazovky úměrně rostou i nároky na výpočetní a zejména grafický výkon počítače (včetně jeho konektorové výbavy, protože vysoké obrazové frekvence dokážou přenášet pouze moderní obrazové výstupy jako HDMI 2.1).
S nároky na výkon grafické karty vedle frekvence úzce souvisí také rozlišení obrazovky, které naopak u herních monitorů neroste tak rychle, jak by mohlo, a často se stále drží maximálně na úrovni Full HD (1 920 × 1 080) či Quad HD (2 560 × 1 440) a jejich ekvivalentů odpovídajících „širokoúhlosti“ displeje (snadno se tak lze dostat i na nepříliš standardní rozlišení jako 5 120 × 1 440, 3 840 × 1 600 nebo 3 440 × 1 440). Rozlišení 4K bývá spíše výjimkou, protože zásobovat takový displej herním obsahem v potřebné rychlosti a kvalitě (zejména v případě moderních akčních AAA her) často stěží zvládají i ty nejvýkonnější grafické karty dneška.
Užitečnými a žádanými pomocníky jsou také technologie AMD FreeSync či Nvidia G-Sync (obě jsou dostupné ve více variantách podle svých schopností), které na podporovaných monitorech (alespoň jednu z nich dnes v gamingovém sektoru podporuje většina nabízených modelů) zajišťují synchronizaci výstupu obrazu z grafické karty se zobrazením na displeji. Výsledkem je na pohled plynulý, stabilní a ničím nerušený obraz bez artefaktů. Podobných výsledků umožní dosahovat také nastupující funkce VRR (variabilní obnovovací frekvence), kterou ocení majitelé moderních herních konzolí.
Další žádanou funkcí (i s ohledem do budoucna) je podpora HDR zobrazení, které nejen hry, ale třeba i filmy či seriály opět posouvá na divácky atraktivnější úroveň. Parametry, jako je barevná věrnost či kalibrace barev, se naopak v herním segmentu tolik neřeší, protože pro hráče nejsou podstatné.
Je toho však víc
Ačkoli se z výše uvedených informací může na první pohled zdát, že u výběru obrazovky bychom mohli při nákupu herního monitoru skončit, opak je pravdou, zabývat se totiž můžeme i celou řadou dalších náležitostí.
Jednou z nich je samozřejmě design, což je velmi subjektivní aspekt, ale dnešní nabídka je naštěstí dostatečně široká, aby si z ní vybral skutečně každý. Své požadavky by tak měl bez problémů uspokojit jak konzervativní zákazník, který touží po decentním monitoru, který nebude nijak výrazněji dávat najevo jakékoli herní choutky, tak i nadšený teenager či geek, který potřebuje monitorem doladit svůj pokoj stylizovaný do podoby vesmírné stanice. V tomto případě pak jistě přijdou na řadu agresivně barevně laděné monitory s ostrými hranami a s různými styly LED osvětlení (které může být synchronizováno se světlem na dalších součástech výbavy včetně myši, klávesnice, headsetu nebo třeba PC skříně).
Jednotliví výrobci své monitory často doplňují i řadou dalších funkcí, které mohou v očích potenciálních zákazníků hraní posunout na zcela jinou úroveň. Takových prvků může být skutečně mnoho a mohou mít hardwarovou i softwarovou povahu.
Z těch hardwarových můžeme zmínit např. stojan, který by měl být ergonomický a polohovatelný tak, aby bylo možné při hraní nastavit výšku či naklonění do co nejpohodlnější polohy. Moderní (herní) monitory často disponují také reproduktory, které však většina hráčů nahradí spíše kvalitními externími reproduktory nebo sluchátky (pro která je u některých monitorů připraven praktický háček na jejich zavěšení). Konektorovou výbavu jsme již nakousli. Správný herní monitor by měl nabídnout co nejvíce moderních digitálních obrazových vstupů (s ohledem do budoucna nejlépe HDMI 2.1 či DisplayPort, který se stále používá ve variantě 1.4, protože na připravovanou variantu 2.0 bohužel ještě čekáme). Stále běžnější je také adopce univerzálního konektoru USB-C, ačkoli je pravda, že ve specifickém herním segmentu jeho nástup není ve srovnání s běžnou produkcí tak intenzivní. Z praktického hlediska se může hodit i běžný USB hub, kam lze zapojit např. klávesnici a myš (a kde potěší podpora funkce PowerDelivery pro rychlejší nabíjení připojených zařízení).
Některé modely nabízejí také integrovaný KVM přepínač, který umožňuje prostřednictvím jednoho páru myši a klávesnice ovládat dva samostatné připojené počítače (typicky např. desktop a notebook). Není tak nutné pokaždé fyzicky přepojovat vstupní periferie z jednoho PC do druhého, a možnost přecházet mezi jednotlivými zařízeními je tak otázkou jednoho stisku tlačítka. Někteří výrobci přibalují např. praktické dálkové ovládání, které umožňuje např. rychlé přepínání předpřipravených obrazových profilů nebo změnu hlasitosti zvuku.
Na pomezí hardwaru a softwaru můžeme zařadit funkce jako flicker-free či filtr modrého světla, které by měly snižovat negativní zdravotní dopady na zrak a celkově snižovat únavu očí.
Mezi softwarové vymoženosti patří např. možnost snadného přepínání mezi speciálními režimy, které upraví parametry obrazovky na míru různým herním žánrům, zobrazení zaměřovače či dalekohledu nebo třeba počítadlo FPS.
