Intel: Česko propadlo sociálním sítím

Z porovnání výsledků evropských zemí  Česká republika vychází jako země sociálním sítím zaslíbená. Pavel Svoboda ze společnosti Intel k výsledkům průzkumu, v němž svoje návyky s přenosnými počítači včetně chytrých telefonů popisovalo 1000 českých respondentů, uvedl: „Čtyři z pěti dotazovaných uživatelů sociálních sítí kontrolují svůj status minimálně jednou denně, z toho pět procent častěji než jednou za hodinu, 35 procent třikrát až čtyřikrát denně a 41 procent jednou denně. V intenzitě přístupu na sociální sítě jsme v Evropě šampioni.“

Sprcha – káva – on-line: vstáváme s počítačem

Po ránu se osprchujeme, dáme si kávu, přečteme si doručené e-maily, případně se podíváme na Facebook či odešleme zprávu či komentář a teprve pak opustíme svůj příbytek. Platí to pro všechny sledované země. Dvě třetiny (67 procent) respondentů uvedly, že kontrolují svůj mobilní přístroj před odchodem do práce a téměř třetina (23 procent) tak činí dokonce ještě předtím, než vstanou z postele.

Je to zkrátka nová norma bez ohledu na zemi či národnost, ale Češi jsou i zde o něco napřed. „Ráno už nemůžeme dospat, abychom se dozvěděli, co je nového. 31 procent odpovídajících Čechů si kontroluje svá mobilní zařízení už v posteli, dalších 37 procent během snídaně či ranní kávy. V obou kritériích jsme vysoce nadprůměrní. Pro více než čtyři pětiny (81 procent) respondentů z ČR je běžné, že se připojí na internet ještě dříve, než dorazí do práce, zbytek to dožene na pracovišti,“ komentoval Svoboda.

Z frekvence přístupu k internetu a k sociálním sítím je zřejmé, že řada uživatelů přistupuje k internetu i z pracovního počítače. „Z naší červnové analýzy dvou set českých firem vyplynulo, že po příchodu do práce mezi 8.00 a 9.00 využíváme internet v průměru osm minut k soukromým účelům. Špička mimopracovního využití internetu pak připadá na dobu po obědě, kdy si zaměstnanci kontrolují soukromou poštu, navštěvují sociální sítě a obstarávají on-line nákupy,“ potvrdil Martin Hnízdil, marketingový manažer technologické společnosti truconneXion vyvíjející software na monitorování zaměstnanců AuditPro.

Odpovědět na otázku, proč 81 procent Čechů kontroluje svůj status nejméně jednou denně, což nás staví na evropskou špici, není snadné. Pro analytika a konzultanta v oboru informačních technologií Petra Koubského je to spíše téma na sociologickou studii. Možnou příčinu vidí Petr Koubský v horší organizaci práce. „Česká produktivita práce zaostává za průměrem EU i třeba za Slovenskem. Hodně lidí se v práci poflakuje, nudí a krátí si čas tím, co je po ruce. Takže mám podezření, že ta vysoká čísla je třeba vysvětlovat spíše špatnou organizací práce než nějakým zásadním sklonem českého národa k technickým novinkám a hračičkám,“ řekl Petr Koubský.

Nejvíce nám v sociálních médiích vadí uveřejnění kompromitující fotografie
Průzkum pro společnost Intel se také zaměřil na nevhodné chování na sociálních sítích. „Respondenti v 16 zemích se shodli, že největším prohřeškem proti etiketě je používání soukromého účtu jiné osoby k odeslání žertovné zprávy (63 procent). V těsném závěsu pak následuje přílišné sdílení osobních nebo soukromých informací (59 procent) a označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení (58 procent). Sedmdesáti procentům Čechů nejvíce vadí označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení, ale ve shodě s ostatními zeměmi všechny tři uvedené prohřešky chápeme jako nejzávažnější,“ shrnul výsledky průzkumu Pavel Svoboda.

Pro analytika Petra Koubského je největším prohřeškem sociálních sítí hloupost. Ta je totiž podle něj v prostředí Facebooku a Twitteru vidět víc a dřív než v realitě a taky víc obtěžuje. Je ale přesvědčen, že se to dá snadno řešit: „Miloš Čermák kdysi – na Facebooku, kde jinde – pravil: ,Jaký Facebook si uděláš, takový ho máš.‘ Což je pravda. V sociálních sítích má každý z nás daleko větší svobodu než v realitě, když jde o to, jakými lidmi se obklopit, s kým se stýkat. Hodně lidí to zatím ještě nechápe, a proto se mohou cítit iritováni chováním druhých. No tak si je vypněte, když vám jdou na nervy! Já to tak aspoň dělám,“ dal Petr Koubský snadno realizovatelnou radu.

Po Facebooku se teprve učíme chodit

Lidé jsou si jasně vědomi, že užívání mobilních zařízení, což nejsou jen chytré telefony, ale všechna další přenosná zařízení s přístupem na internet, jako jsou notebooky, netbooky a tablety, je vystavuje novým situacím. Dlouhodobě zafixovaná pravidla společenského chování se pod vlivem mobilních technologií mění a nová mobilní etiketa je teprve ve stavu zrodu, jak potvrdil nedávný průzkum společnosti Intel. Podstatnou součástí nově se koncipujícího kodexu chování jsou sociální sítě, které se významně podílejí na mobilní komunikaci, a to kvůli širokému spektru případů porušení etikety. Aby nám tato mobilní etiketa snadněji přešla do krve, připomíná znalec pro oblast společenského chování Ladislav Špaček obecné požadavky na mezilidské vztahy, které platí bez výjimky i v elektronické komunikaci a na masových sítích. „Ovládat se, nedávat se manipulovat módními vlnami, nepodléhat masovosti, zachovat si individualitu. I v užívání sociálních sítí platí stejná pravidla jako jinde, proč by právě tyto sítě měly být vyňaty z obecných pravidel etikety? Ta nás vede k ohleduplnosti, taktu, empatii, šetření zájmů a citů druhých, učí nás vzájemně si prokazovat dobro,“ shrnul podstatu společenského chování Ladislav Špaček.

Také pro Petra Koubského představují sociální sítě jen další nový prostor společenského života. Z toho plyne, že se o nich nedá mluvit jako o jednolitém celku. „Každý z nás má své okolí, svůj styl života, své přátele a tedy i svůj Facebook. A v každém z těch dílčích Facebooků platí jiná pravidla, stejně jako fungují jiné normy chování na univerzitě, jiné na policejní služebně a jiné U Vejvodů. Tedy: ne jeden kodex, formuje se mnoho kodexů a zhruba je to mapa reálného světa,“ odpověděl Koubský na otázku, zda kolem sebe vidí formování nového kodexu chování na sociálních sítích, který by zajistil větší bezpečí jeho uživatelů.