I heslo „Náš zákazník, náš pán“ má své hranice

Stojím si tak v obchodě ve frontě na pokladnu, jako vždy je v provozu jen jedna z mnoha, co tam mají, nad kasou se pod náporem větru z klimatizace houpe cedule s pozitivními hesly o „zaručené čerstvosti všeho, včetně zaměstnanců“ a přede mnou ona „perla“. Vyšňořená pětašedesátka, která parfémem spolehlivě přebila i rybí koutek, ve kterém si to břichem vzhůru užívali dva „zaručeně čerství“ kapři. Jednou nohou posouvala košík a druhou postrkovala už notně unavenou vnučku.

Co čert nechtěl, zazvonil jí mobil. Polyfonní tón s hlasitostí úrovně deset by vyplašil i otrlé hejno holubů v Benátkách. Jen co to vzala, hned spustila. Jak že to je hrozný, že v té firmě, kde uklízí, je bordel a že to uklízet je děs. Navíc že tam dělají zase nějaký opravy v baráku a její perfektně odvedená práce, jak poznamenala, tak přichází vniveč. Že se na to může… a že kdyby z toho alespoň něco měla navíc. A co je hlavní, že se k ní chovají jak k nějaký služce. Fronta postupovala, perla lamentovala, pokladní markovala.

Když bylo spočítáno, madam, aniž by přestala mluvit, vyndala z kapsy ruku plnou drobných mincí a natáhla ji k paní pokladní. Ta začala pokorně ze zpocené dlaně vybírat šedesát pět korun. Poté se nahnula k mluvící vichřici, aby jí ukázala, že si vzala skutečně jen tolik, kolik jí náleží. Když viděla, že ji volající dáma neposlouchá, opatrně zkusila „Paní, je to v pořádku“ a ukazovala ruku s drobnými. Odpovědí jí bylo „Co je?!“ takovým tónem, že bych zbytek glosy musel vyplnit vykřičníky, abych vám to zprostředkoval. Pokladní vyděšeně couvla, strčila peníze do kasy a rozloučila se slovy „Děkuji, na shledanou“. Vichřice shrábla nákup, vzala vnučku a stále křičíc do telefonu, jak se k ní chovají jako ke služce, vyrazila šířit radost dál.

A co vaši zákazníci? Také si k vám chodí vylévat svůj vztek a vy jim oplácíte v duchu „Kupte si, co chcete, hlavně rychle vypadněte“? Nebo vás navštěvují sympatičtí lidé s úsměvem na tváři, se kterými pohovoříte o IT a přátelsky se rozloučíte v duchu úcty jednoho k druhému?