Hodnocení digitálních ekonomik dle Ecomomist

30. 6. 2010. (redaktor: Milan Loucký, zdroj: )
Švédsko vystřídalo Dánsko na přední pozici v žebříčku nejvyspělejší digitální ekonomiky za rok 2010 podle průzkumu Hodnocení digitálních ekonomik, který každoročně provádí Economist Intelligence Unit ve spolupráci s IBM. ČR zůstává na 31. místě.

Každoroční průzkum technologické vyspělosti, který provádí Economist Intelligence Unit, dříve známý jako „e-readiness“ – „digitální připravenost“, vstoupil do druhé dekády své existence pod novým jménem „Hodnocení digitálních ekonomik“ („Digital economy rankings“). Jednotlivci i instituce téměř po celém světě se dnes již pravidelně připojují k internetu a telekomunikačním sítím a „propojenost“ již dávno není pouze výsadou vyspělých ekonomik. Nyní je možné konstatovat, že všech sedmdesát zemí, které byly do průzkumu zařazeny, dosáhlo stavu digitální připravenosti („e-readiness“). Nový název studie tak odráží postupný přesun priorit jednotlivých zemí v oblasti digitalizace, a to od zpřístupnění informačních technologií obyvatelstvu až k jejich maximálnímu využití ve prospěch ekonomiky a společnosti.

Aby bylo možné využít široké nabídky aplikací a služeb, které jsou dnes k dispozici, je nutné stále zvyšovat úroveň kvality připojení k internetu a telekomunikačním sítím. Z tohoto důvodu se nová studie zaměřuje nejen na rozšíření, ale také na kvalitu širokopásmového a mobilního připojení (na základě existujících kabelových a 3G připojení). Aspekt rozšíření ovlivnil pořadí zemí na vrcholu žebříčku: několik zemí v Evropě i Severní Americe zaznamenalo pokles v jejich hodnocení i pád v žebříčku – to proto, že jejich vysokorychlostní sítě vyžadují další rozvoj. Na druhé straně asijské země, které silně investovaly do rozvoje sítí nové generace, zaznamenaly posílení svých pozic (viz tabulka níže).

Ředitel globálního technologického výzkumu v Economist Intelligence Unit Denis McCauley nicméně poznamenal: „Významný digitální rozvoj vyžaduje koordinovanou činnost a pokrok napříč všemi oblastmi.“ Vítěz letošního průzkumu Švédsko spolu s dalšími zeměmi z předních pozic se vedle vysoké míry propojení vyznačují také stabilním obchodním a právním prostředím, silnými kulturními a vzdělávacími pobídkami, podporou vlády v oblasti rozvoje informačních technologií a také, částečně v důsledku všech uvedených faktorů, též aktivním a rostoucím využitím nových služeb jednotlivci i obchodním sektorem.

Od roku 2000, kdy Economist Intelligence Unit publikuje studii digitálního hodnocení největších ekonomik světa, využívá modelu, který byl vyvinut ve spolupráci s divizí IBM Institute for Business Value.

Klíčová zjištění studie:

Severské země excelují ve většině oblastí digitální ekonomiky. Dlouholetého lídra „e – readiness“ Dánsko vystřídalo na špičce Švédsko, byť jen s těsným rozdílem. Mezi šesti nejlepšími zeměmi za rok 2010 figurují i Finsko a Norsko, přičemž první jmenovaná země se posunula o šest příček zejména díky výrazně lepším výsledkům v parametrech indikujících míru využívání internetových služeb.

Digitálně nejvyspělejší asijské země porážejí ostatní kvalitou. Tchaj-wan, Jižní Korea a Japonsko si výrazně vylepšily své pozice, a to částečně díky vynikajícím výsledkům v porovnání se zbytkem světa v kategorii širokopásmového připojení a kvality mobilní sítě. Ukazatelem schopnosti těchto zemí realizovat projekty digitalizace je například hustota jejich sítí z optických kabelů.

Širokopásmové připojení se stává dostupnějším po celém světě. Ve 49 ze 70 zemí zařazených do průzkumu činil měsíční poplatek účtovaný největším poskytovatelem širokopásmového připojení v zemi méně než 2 procenta průměrného měsíčního příjmu domácnosti za rok 2009. V studii z roku 2009 to bylo pouze 42 zemí ze 70 a v roce 2008 pouze 33. Dostupnost se výrazně zvýšila v rozvíjejících se zemích jako jsou Vietnam a Nigérie.

Stále více se potvrzuje, že výrazné rozdíly v digitalizaci se stírají. Zatímco v roce 2009 oddělovala nejlepší zemi od nejhorší známka 5,9 bodů (na stupnici 1–10), v letošní studii se tento ukazatel snížil na 5,5 bodu. To je částečně dáno výše zmiňovanými změnami v modelu, kdy „zvýšení laťky“ dopadlo podstatně více na nejlépe hodnocené země než na ty v dolní části žebříčku. Nicméně stejně jako je tomu v případě dostupnosti širokopásmového připojení, lze konstatovat, že země, které kdysi zaostávaly, své nedostatky nyní úspěšně dohánějí hned v několika oblastech.

Podrobné výsledky lze nalézt zde.