Hluboký propad se dotkl průmyslu i služeb
Meziroční pokles hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí dosáhl 11,0 %. Oproti předchozímu čtvrtletí se HDP snížil o 8,7 %. K meziročnímu poklesu přispívaly všechny složky HDP, nejvíce zahraniční poptávka. Hluboký propad totiž zažívaly i ostatní ekonomiky EU. „Přebytek zahraničního obchodu se zbožím a službami se ve 2. čtvrtletí meziročně snížil o více než polovinu. Ztrácel zejména obchod se zbožím, který zasáhlo omezení výroby v domácích i zahraničních průmyslových podnicích. K poklesu přebytku nejvíce přispěl obchod s motorovými vozidly,“ uvedla analytička Českého statistického úřadu Karolína Zábojníková.
Domácí spotřeba se meziročně snížila o 4,8 %, poprvé od konce roku 2012. Klesala spotřeba domácností, které kvůli omezením neměly kde a za co utrácet. Naopak vládní spotřeba dále rostla. Investiční aktivita se meziročně propadla o 4,8 %. Klesaly zejména výdaje na dopravní prostředky a zařízení a rovněž ICT a ostatní stroje a zařízení.
Přímé dopady opatření se týkaly zejména uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství, kde hrubá přidaná hodnota ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 20,5 %. Obdobně silný byl propad i ve zpracovatelském průmyslu (-18,2 %). Všeobecné zpomalení ekonomického provozu vedlo též k poklesu profesních, vědeckých a technických činností o 6,4 %. Meziroční růst si naopak udržely informační a komunikační činnosti a také odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství.
Ve 2. čtvrtletí již byly patrné dopady opatření na trhu práce. Celková zaměstnanost meziročně klesla o 1,9 %. „Zaměstnanost klesala zejména ve zpracovatelském průmyslu a v části služeb. Míra nezaměstnanosti ale rostla jen pozvolna, protože část pracovníků, například cizinci nebo pracující senioři, trh práce zcela opustila. To vedlo k poklesu ekonomické aktivity,“ připomněl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Ve 2. čtvrtletí došlo i vlivem citelného poklesu odpracovaných hodin k prudkému zpomalení nominálního růstu průměrné mzdy. Kombinace s poměrně silnou dynamikou cenové hladiny vedla k reálnému meziročnímu poklesu průměrné mzdy o 2,5 %. Více než šest let trvající růst kupní síly zaměstnaneckých výdělků byl tak přerušen.
