Hlavně se neodlišovat

Kdo dnes není na Facebooku, je přinejmenším podezřelý, a možná ani v reálném světě vlastně neexistuje. Kdo není na LinkedInu, ten směřuje rovnou na pracák. Pokud svědomitý člověk dodělá práci v sobotu, je workoholik, pokud ji v sobotu nedodělá, je lempl. Nechodíte-li s kolegy z firmy večer „na jedno“ a věnujete se raději rodině, jste sociopat. Pokud místo debat u kávovaru v kanceláři chcete pracovat, straníte se kolektivu. Uděláte-li pěknou objednávku s pěkným ziskem, asi jste někoho uplatili, pokud objednávku neuděláte žádnou, asi někdo uplatil vás, abyste nakupovali jinde. Každý si vždy najde svoji pravdu.

Nedávno jsem se s kolegou bavil na téma nové značky. Zákazník prý novou značku nechce prodávat, protože chce prodávat to, co chce trh – tedy ne novou, ale starou značku. Když se nabídla stará značka, zákazník ji nechtěl, protože na ní nemá zisk – oni ji totiž prodávají už všichni a nedá se na ní vydělat (rozuměj zaplatit ve firmě mzdy). A když nastala správná konstelace hvězd a na staré značce byl zisk, tak ji zákazník nechtěl, protože na sklad si v dnešní době nemůže dovolit vzít zboží.

Napadlo mě nakoupit zboží, dojet k zákazníkovi na obchod, tam ho prodat a vydělané peníze dát zákazníkovi, za to, že nic neudělal. Asi by se to také nesetkalo s pozitivní odezvou, kdo ví, jaké moje vlastní zájmy by mi zákazník omlátil o hlavu. Prodal jsem jinam, kde se značka rozjela, jiný zákazník na ní profituje a oba jsme spokojení.

Říkal jsem to několikrát a říkám to znovu: „Kdo chce chodit s davem, brzy umře hladem“. A to je zase ta moje pravda :-)