HDP poklesl mezičtvrtletně o 8,7 %

3. 9. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Podle zpřesněného odhadu poklesl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,7 % a meziročně o 11,0 %. Negativní vývoj HDP byl způsoben především poklesem zahraniční poptávky.

„Výkon české ekonomiky se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 11 %. Největší podíl na tom měla zahraniční poptávka s příspěvkem -7,9 procentního bodu a dále spotřební výdaje domácností, které přispěly minus dvěma procentními body. Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby,“ řekl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

 Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně nižší o 9,4 %. K poklesu HPH došlo ve všech odvětvích ekonomiky, ve zpracovatelském průmyslu o 14,7 %, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 17,5 % a v ostatních činnostech o 23,1 %. Meziročně HPH klesla o 10,9 %. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu (negativní příspěvek -4,6 p. b., pokles o 18,2 %) a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-3,8 p. b., pokles o 20,5 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo odvětví informačních a komunikačních činností (0,1 p. b., s růstem o 1,1 %).

Na straně poptávky byl meziroční pokles HDP ve 2. čtvrtletí ovlivněn především nižší zahraniční poptávkou, ale také klesajícími spotřebními i kapitálovými výdaji. Na meziročním poklesu HDP o 11,0 % se negativně podílela spotřeba domácností (-2,0 p. b.), investiční výdaje (-0,2 p. b.) a zahraniční poptávka (-7,9 p. b.). Pozitivně přispívaly rostoucí výdaje vládních institucí (0,4 p. b.). 

Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně i meziročně o 4,8 %. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 6,3 % oproti předchozímu čtvrtletí a o 7,6 % oproti stejnému čtvrtletí minulého roku. Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 1,5 %, meziročně rostly o 1,8 %.

Podrobnosti naleznete zde.

Štítky: 

Podobné články

Důvěra spotřebitelů i podnikatelů v ekonomiku dále roste

26. 4. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 97,0, při stejném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 2,6 bodu na hodnotu 95,6 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 3,9 bodu na hodnotu 103,8. Čtěte více

HDP v roce 2023 klesl o 0,4 %

5. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesl o 0,2 %. HDP za celý rok 2023 klesl o 0,4 %. Hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí o 0,2 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2022 klesl o 0,2 %. Čtěte více

Platební morálka českých podnikatelů a firem se zlepšuje

4. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: Seyfor)
Čeští podnikatelé a firmy platí drtivou většinu faktur včas. Zatímco před pěti lety proběhlo se zpožděním 36 % plateb, v roce 2023 už to bylo jen 29 %. Klesá i průměrný počet dnů po splatnosti, který byl vloni 13, v roce 2019 přitom vyšplhal až na 58. Na druhou stranu nikdy není uhrazeno osm procent faktur. Na Slovensku je ovšem trend opačný – vloni zde zůstalo neuhrazených 18 % faktur. Čtěte více

Důvěra mezi podnikateli dále oslabuje, spotřebitelé jsou optimističtější

28. 2. 2024. (redaktor: František Doupal)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 1,9 bodu na hodnotu 90,6, a to při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 89,9 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 94,0. Čtěte více