Cloudových služeb v ČR využívá třetina zaměstnanců
Více než polovina (62 %) českých uživatelů informačních a komunikačních technologií nevyužívá ve své organizaci cloudové služby, vyplývá z květnového průzkumu veřejného mínění připraveného výzkumnou agenturou MNFORCE. „Informační technologie se u nás zpravidla adaptují pomaleji, s odstupem času. Proto si myslím, že využití cloudu bude v následujících letech nabývat na významu,“ okomentoval výsledek Peter Gajdošech, Business Productivity Lead společnosti Seyfor.
Podle posledních dostupných dat Eurostatu došlo k největšímu nárůstu využívání cloudu v Česku během pandemie, obdobně jako v dalších evropských státech. Mezi lety 2020 a 2021 se počet podniků pracujících v cloudovém prostředí zvětšil o 15 %, Česko se tak dostalo nad evropský průměr.
Přístup odkudkoliv kdykoliv
A proč by se ke společnostem využívajícím cloudy měly přidat další? Doručování výpočetních služeb přes internet nabízí spoustu výhod. Nejvýraznější zůstává podle Gajdošecha rychlost: „Dříve jsme se standardně posouvali s inovacemi v oblasti softwarových řešení vpřed jednou za tři roky, nyní je to několikrát ročně. Cloud přináší výhody velkých, takzvaných enterprise řešení menším firmám za rozumnou cenu. V minulosti si to mohly dovolit jen velké společnosti.“
Mezi respondenty označila přesně polovina za největší benefit cloudu možnost přístupu odkudkoliv a kdykoliv. Dále oceňují zaměstnanci přístup z jiného zařízení, automatické zálohování dat a jejich lepší sdílení a komunikaci se svými kolegy. Až na pátém místě (jedna třetina dotázaných) vnímají uživatelé jako výhodu úsporu času díky rychlému přístupu.
Cloudu takové množství, jaké potřebujete
S vývojem technologií zároveň neplatí, že by cloudové služby byly pro zaměstnavatele nedosažitelné. „Flexibilita dostupnosti cloudových systémů je úžasná – společnost si dneska formou předplatného zabezpečí licence jen pro tolik uživatelů, kolik pro daný měsíc potřebuje,“ popsal Gajdošech příklad z praxe. „Setkal jsem se například s potřebou zákazníka využívat řešení na správu velkého projektu, kdy se rozhodl postavit novou budovu během tří let. Měl k dispozici dva projektové manažery a různé další zdroje, které bylo potřeba řídit. To je pak ideální scénář na cloudové řešení. Po dokončení budovy zákazník takovýto robustní systém na řízení projektů už nepotřebuje, stačí, když si z něj exportuje údaje a jednoduše přestane službu platit.“
Strach o bezpečnost cloudu
Pouhá desetina respondentů považuje používání cloudových služeb za nebezpečné. Největším rizikem je pro 62 % tázaných zcizení dat. Nicméně bezpečnost dat v cloudu je dnes na výrazně vyšší úrovni než bezpečnost uložení dat na vlastním či sdíleném disku. Navíc ho ošetřuje i evropská legislativa a obavy o bezpečnost dat by tak už neměly dalšímu šíření cloudových služeb bránit.
„Je důležité si ujasnit, za co přesně je v cloudovém prostředí z pohledu zabezpečení odpovědný jeho poskytovatel, jaké nástroje jsou k dispozici a jakým způsobem je může organizace využít k zajištění adekvátní úrovně bezpečnosti,“ poznamenal Milan Ryšavý, který se ve společnosti Seyfor specializuje právě na bezpečnost cloudu. „Cloudová prostředí nabízejí pokročilé a komplexní nástroje pro zajištění bezpečnosti, tyto jsou však často ve výchozím stavu nenastaveny, a je tak na každé organizaci, aby je využila dle svých potřeb.“
Dle typu cloudové služby je vždy určitá odpovědnost za zabezpečení na samotné organizaci, vždy minimálně na úrovni účtů a identit, koncových zařízení a v cloudu zpracovávaných dat. Nedílnou součástí využívání cloudových služeb je dnes například vícefaktorová autentizace, kdy je po uživateli vedle hesla vyžadováno další ověření, například pomocí SMS zprávy nebo verifikace v mobilní aplikaci. V neposlední řadě je nutné pamatovat na průběžné vzdělávání zaměstnanců, shodují se odborníci.
