Analýza pracovitosti: Pátek je opravdu malá sobota

„Z pěti pracovních dní je to právě pátek, kdy se na pracovních počítačích zaměstnanci nejméně věnují práci a řeší na internetu soukromé záležitosti,“ shrnul její závěry Martin Hnízdil, manažer AuditPro ze společnosti truconneXion.

Nejde o překvapivý výsledek, poslední pracovní den týdne je všeobecně považován za den relaxace, kdy se v některých firmách smí nosit neformální oděv a zaměstnanci už jsou po obědě často nejenom duchem nepřítomní. „Jestli by někdo měl bez ohledu na pověry považovat pátky v roce 2011 za dny nešťastné a černé, pak jsou to určitě zaměstnavatelé. V souhrnu zaměstnanci pátek co pátek strávili na internetu 88 minut mimopracovními činnostmi,“ dodal Hnízdil.

Podle výstupu ze softwarového monitorovacího nástroje AuditPro padla v roce 2011 pětina páteční pracovní doby na privátní aktivity zaměstnanců. „Podobně rozptýleni bývají zaměstnanci ve středu, kdy rovněž zábava na internetu převažuje nad využitím internetu pro pracovní účely. Naopak největší pracovní nasazení se projevuje v úterý, dále pak v pondělí a ve čtvrtek,“ uvedl Martin Hnízdil na základě analytických čísel společnosti truconneXion.

V pátek už zaměstnanci myslí na víkend a méně pracují

To, že v pátek produktivita práce opravdu klesá, potvrzují i odborníci na lidské zdroje. „Lidé jsou po týdnu unavení a těší se na víkend,“ řekl Jiří Halbrštát, marketingový manažer personální agentury Manpower. Podle něj by manažeři měli tento fakt prostě vzít na vědomí a přizpůsobit tomu plánování pracovních aktivit. „Například některé firmy nabízejí to, že si lidé mohou v týdnu nějaké hodiny napracovat a v pátek mohou odejít o trochu dříve,“ představil vhodnou preventivní strategii Halbrštát.

Zaměstnavatelé také mohou uvažovat o přesunu pravidelných porad na poslední pracovní den týdne. „Na páteční poradě se shrnují dokončené úkoly a plánuje se práce na příští týden. To nutí členy týmu se na poradu připravit a před ní dokončit, co je potřeba,“ shrnul Jiří Halbrštát.

Filip Brodan, generální ředitel společnosti Zaměstnanci.com, se domnívá, že vyšší procento času stráveného vyřizováním soukromých záležitostí během pátku je přirozeným jevem vzhledem k přípravě a plánování nastávajícího odpočinku během víkendu. „Podle mého názoru toto vyšší páteční procento nesouvisí s tím, že by manažeři dělali někde chybu v motivaci zaměstnanců, protože i dobře motivovaný zaměstnanec bude trávit část pracovní doby vyřizováním soukromých záležitostí na internetu,“ tvrdil Filip Brodan, který je konzultantem v oblasti rozvoje řízení jednotlivců i týmů.

Pokud se bude krátit pracovní týden, pátek je horký kandidát

Z dlouhodobějších statistik společnosti truconneXion je evidentní, že firmy jsou si pod tlakem stále ostřejšího konkurenčního boje vědomy hodnoty času zaměstnanců a kladou na jeho využívání větší důraz. „Během dvou let poklesl průměrný čas, který zaměstnanec věnuje na počítači soukromým aktivitám, o 40 procent na 54 minut denně. Monitorovací nástroje, jako je AuditPro, v tom hrají klíčovou úlohu, protože jen s jejich pomocí je dnes možné efektivně zjistit a zdokladovat, zda se zaměstnanec na svém PC zabývá prací, anebo zábavou,“ bilancoval dvouletý posun Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Firem, které by si mohly dovolit nevěnovat pozornost produktivitě svých lidí, je stále méně. „Tlaky zákazníků na snižování marží jsou obrovské a konkurenční prostředí stále tvrdší. Krize donutila firmy se takzvaně očistit, málokdo si dnes může dovolit živit zbytečně velké týmy nebo neproduktivní lidi,“ předložil zkušenost ze současného pracovního trhu Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower.

Pokud by však došlo na katastrofické scénáře a firmy budou nuceny dále ořezávat své náklady, může dojít i na krácení pracovního týdne. Jde ostatně o jeden z instrumentů doporučovaných pro případ krize Národní ekonomickou radou vlády (NERV). V takovém případě by pátek byl žhavým kandidátem pro krácení pracovní doby. „Firmy, které v roce 2009 místo propouštění snižovaly pracovní úvazky, rušily buď noční směny, nebo pátky,“ ukázal Jiří Halbrštát na základě zkušenosti z roku nejhlubší hospodářské krize.