Pět klíčových kyberbezpečnostních výzev středoevropského finančního sektoru

8. 10. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: Fortinet)
Finanční sektor ve střední a východní Evropě čelí bezprecedentním kybernetickým hrozbám. Finanční služby jsou mezi sektory, na které se útočníci nejvíce zaměřují, na třetím místě hned po veřejné správě a dopravě. První polovina roku 2025 navíc přinesla dramatický nárůst počtu identifikovaných aktérů kybernetických hrozeb o 400 %.

1. Exponenciální nárůst sofistikovaných útoků poháněných umělou inteligencí

Kyberútoky na finanční instituce v regionu EMEA dosáhly v roce 2024 nebývalých rozměrů – zaznamenáno bylo celkem 20,8 miliardy případů škodlivé aktivity a 308,9 milionu incidentů botnetové aktivity. Útoky zaměřené výhradně na data vzrostly o 78 procent meziročně.

„Nárůst počtu škodlivých skupin spolu s rostoucím využíváním umělé inteligence učinil kyberútoky častějšími i sofistikovanějšími. Geopolitické změny, nepředvídatelné konflikty a potenciální sankce přidávají další složitost. Zároveň nové technologie jako umělá inteligence či kvantová výpočetní technika, ale i vyvíjející se regulace přetvářejí celé prostředí kybernetické bezpečnosti. Společně s nedostatkem kvalifikovaných expertů to nutí finanční sektor k rychlé adaptaci,“ uvedl Ondřej Šťáhlavský, regionální ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.

2. Kritický nedostatek kyberbezpečnostních expertů

Evropská pracovní síla v oblasti kybernetické bezpečnosti zahrnuje asi 1,45 milionu lidí. Přesto však trpí nedostatkem kvalifikovaných expertů. Meziročně se dokonce zmenšila o 0,7 procenta. Celkem 58 procent IT manažerů přiznává, že nedostatek dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti je hlavní příčinou bezpečnostních incidentů.

„Vzhledem k vyvíjející se povaze a zvýšené četnosti útoků budou organizace muset modernizovat svou infrastrukturu a více využívat automatizaci. AI technologie mohou podpořit týmy kybernetické bezpečnosti nejen poskytnutím zpravodajství o hrozbách, ale i umožněním automatizovaných reakcí,“ vysvětlil Ondřej Šťáhlavský z Fortinetu.

3. Mobilní bankovnictví pod masivním útokem malwaru

S nárůstem využívání mobilního bankovnictví prudce vzrostly i kybernetické hrozby zaměřené na mobilní platformy. V roce 2024 Evropa zažila vlnu útoků mobilním malwarem. Celosvětově se počet malwarových rodin zaměřených na mobilní bankovní aplikace zvýšil o 200 %. „Některé formy útoků mohou plně kompromitovat uživatelské zařízení. Dobré zásady mobilní bezpečnosti zahrnují komponenty, které chrání síť nebo systém organizace před různými typy útoků. Útoky mohou totiž být zaměřeny na proniknutí do sítě, narušení komunikace nebo zneužití zranitelností mobilních zařízení,“ upozornil Ondřej Šťáhlavský z Fortinetu.

Mobilní bezpečnost tak vyžaduje vícevrstvou ochranu kombinující VPN pro šifrované připojení k podnikové síti, zabezpečení koncových zařízení pro komplexní ochranu zařízení před malwarem a hrozbami, zabezpečenou webovou bránu pro filtrování internetového provozu a prosazování bezpečnostních politik, zabezpečení e-mailu chránící před phishingovými útoky prostřednictvím pokročilých filtrů a zabezpečený přístup ke cloudovým aplikacím. Tyto technologie společně vytváří komplexní bezpečnostní rámec pro ochranu mobilních zařízení, dat a síťového provozu před kybernetickými hrozbami.

4. Kvantová revoluce vyžaduje okamžité přípravy

Kvantové výpočty představují pro finanční sektor naprosto zásadní změnu, protože ohrožují šifrování veřejným klíčem, který je páteří dnešní digitální bezpečnosti. Finanční instituce tak musí začít přijímat kvantově bezpečné strategie již nyní.

„Kvantové počítače dokáží vysokou rychlostí provádět složité výpočty a snadno prolomit současné šifrovací standardy. Kvantové výpočty by mohly dosáhnout převratného bodu během tří až sedmi let. Organizace si potřebují osvojit techniky post-kvantové ochrany dat, které nejsou závislé na standardní kryptografii. Kyberzločinci totiž již nyní ukládají zašifrovaný provoz, aby jej v budoucnu dešifrovali, přičemž se zaměřují zejména na odvětví jako jsou telekomunikace, finanční služby, státní správa a zdravotnictví. Ta zpracovávají vysoce citlivá data, která zůstávají relevantní po dlouhou dobu,“ varoval Ondřej Šťáhlavský z Fortinetu.

5. Masivní investice do umělé inteligence mění pravidla hry

Podle prognózy IDC dosáhnou do roku 2028 celosvětové výdaje na nástroje, infrastrukturu a služby související s umělou inteligencí 632 miliard dolarů, přičemž výdaje na generativní AI budou činit 215 miliard dolarů. Finanční služby povedou ostatní odvětví ve výdajích na AI a budou tvořit 20 % všech výdajů na AI.

„Využitím technik hlubokého učení a generativní AI je možné automatizovat kybernetické vyšetřování a lépe porozumět povaze pokusů o kyberútoky,“ uzavřel Ondřej Šťáhlavský z Fortinetu.

Podobné články

Konference Bezpečnost a dostupnost dat 2025: Jak AI proměňuje bezpečnost dat i firemní odpovědnost

7. 10. 2025. (redaktor: Reseller Magazine OnLine, zdroj: Exponet)
Rychlý nástup umělé inteligence, nové legislativní rámce včetně nařízení DORA a směrnice NIS2, a narůstající závislost organizací na externích dodavatelích – to jsou hlavní témata letošního, již osmnáctého ročníku odborné konference Bezpečnost a dostupnost dat, která se uskuteční 21. října 2025 v hotelu Lindner Gallery Central v Bratislavě. Čtěte více
Patrick Müller, senior channel manažer společnosti Sophos

Patrick Müller (Sophos): Přinášíme mnoho atraktivních novinek

16. 7. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: DCD Publishing a Sophos)
S Patrickem Müllerem, senior channel manažerem společnosti Sophos, jsme během pražské Experience Roadshow hovořili o novinkách v oblasti partnerského prodeje. V rozhovoru odhalíme detaily o nové firemní strategii, virtuálním CISO, AI asistentovi s názvem Sales Companion nebo postupném přerodu společnosti do pozice platformního poskytovatele. Čtěte více

Výdaje na kybernetickou bezpečnost letos v Evropě vzrostou o 11,8%

9. 5. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: IDC)
Společnost IDC předpokládá, že výdaje na bezpečnost v Evropě v roce 2025 meziročně vzrostou o 11,8 %. Geopolitický vývoj, zintenzivnění kybernetické kriminality a zpřísňující se regulační prostředí nutí evropské organizace přijímat stále sofistikovanější obranná opatření. Očekává se, že výdaje na bezpečnost zůstanou po celé období 2023-2028 vysoké a do roku 2028 dosáhnou téměř 97 miliard USD. Čtěte více

Celosvětové výdaje na kybernetickou bezpečnost letos vzrostou o 12,2 %

27. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: IDC)
IDC očekává, že celosvětové výdaje na bezpečnost vzrostou v roce 2025 meziročně o 12,2 %. Rostoucí složitost a četnost kybernetických hrozeb - urychlená umělou inteligencí - nutí organizace přijímat pokročilejší obranná opatření. V důsledku toho se předpokládá, že výdaje na bezpečnost budou po období mezi lety 2023 až 2028 trvale růst až na 377 miliard dolarů. Čtěte více