Kybernetické útoky nešetří firmy ani domácnosti

Zejména s rozvojem takzvaného internetu věcí, který propojuje i spotřebiče denní potřeby, roste důležitost zabezpečení proti kybernetickým útokům. Zranitelné jsou přitom nejen firmy, ale rovněž domácnosti, které používají běžný Wi-Fi router či chytrý televizor. Podle odborníků mají až dvě třetiny firem mezery v zabezpečení své IT infrastruktury.

„Zhruba 60 % menších a středních firem má nedostatečně zabezpečenou počítačovou síť, různé bezpečnostní mezery se však dají najít u naprosté většiny společností,“ popsal Milan Urban ze společnosti Comimpex, která se zabývá outsourcingem IT služeb a zabezpečením firemních počítačových sítí. „Základní zabezpečení malé firemní sítě zahrnující firewall a zamykatelnou rackovou skříň lze přitom pořídit již za přibližně 18 000 korun včetně nákladů na instalaci,“ doplnil.

Zatímco dříve byly kybernetické útoky převážně dílem jednotlivců či malých skupin, v současnosti lze již mluvit o organizovaném zločinu. „Počítačové sítě firem i domácností v současnosti ohrožují hlavně organizované a centrálně řízené kriminální skupiny. Firemní počítače pak mohou být zneužity k útoku na infrastrukturu jejich majitelů nebo jako základ pro větší útoky. Majitelé počítačů mezitím většinou nemají ani tušení, co se děje,“ nastínil Michal Řezáč, ředitel platformy pro kybernetickou bezpečnost KYBEZ. Cílem útočníků jsou podle něj nejen citlivá data, jako jsou jména či hesla k různým aplikacím, ale rovněž samotný výkon počítačů.

Vše přitom funguje na komerčním základě. „V prostředí takzvaného dark netu lze hackerský útok objednat podobně jako jiné zboží. Jeho cena se pohybuje podle typu organizace, na kterou má být veden, anebo charakteru a množství dat, která se mají jeho prostřednictvím získat. Koupit dnes lze i softwarové nástroje, s jejichž pomocí lze hackerské útoky uskutečnit,“ uvedl Jiří Palyza, ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu.

Trendem jsou též různé formy vyděračských virů. Ty napadnou počítač oběti, zašifrují data na jeho disku a požadují výkupné za poskytnutí klíče pro zpětné dešifrování.

V nebezpečí nejen firmy

Zatímco dříve hrozily kybernetické útoky hlavně firemním počítačovým sítím, v současnosti se do hledáčku útočníků začínají dostávat též majitelé mobilních telefonů a domácnosti. „Roste počet útoků na mobilní platformy, hlavně na chytré telefony s operačním systémem Android, a rovněž zařízení ze skupiny internetu věcí, jako jsou třeba chytré televize,“ popsal Jiří Palyza. Chytré televize a telefony se pak mohou díky vestavěným kamerám a mikrofonům stát špionážním zařízením, jež odesílá nasbíraná data o uživateli do databází útočníka.

Rizikové jsou například také špatně zabezpečené nebo zcela nezabezpečené domácí Wi-Fi sítě. Jejich signál mnohdy přesahuje do okolních bytů či na veřejné prostranství a v lokální síti jsou přitom často sdílena data, k nimž neměl získat přístup nikdo nepovolaný. V nechráněné síti má tak narušitel možnost snadno získat přístup ke sdíleným souborům, jako jsou rodinné fotografie či videa. „Hrozbou je i přístup ke sdílenému internetovému připojení. Vedle toho, že si někdo může neprávem zabrat kapacitu internetového připojení, může tento přístup využít i k páchání trestné činnosti. Stopy pak přitom končí právě u přípojky nic netušícího zákazníka,“ přiblížil Milan Urban.