Chytré telefony v roce 2018: Biometrika, umělá inteligence a mnohé další

Moderní chytré telefony na první pohled zaujmou svou konstrukcí. Pokud pomineme (často až do absurdních mezí vyhnané) ztenčování těla (přiznejme si, že většina z nás by raději těch několik málo milimetrů vyměnila za větší baterii) a experimentování s použitými materiály (od obyčejných plastů a polykarbonátů přes sklo a porcelán až po ocel, hliník a další kovy), zjistíme, že většina inovací v tomto směru v poslední době souvisí s displeji.

Výrobcům se úspěšně daří minimalizovat okraje okolo obrazovky a v případě některých dodavatelů (nejviditelnějším průkopníkem je Samsung, který tento trend razí u svých vlajkových modelů již několik let) byly dokonce boční rámečky díky nasazení zakřivené obrazovky zcela eliminovány. Úspěšně tento trend kopíruje (či se jím alespoň inspiruje) řada dalších výrobců. Snaha o maximalizaci plochy obrazovky vyústila rovněž v tzv. notch neboli výřez v horní části displeje. Za jeho hlavního protagonistu je považován iPhone X, ačkoli třeba takový Essential Phone (který se však v ČR neprodává) jej nabídl přibližně ve stejné době. Nyní po jeho nasazení sáhla již řada dalších výrobců včetně společností, jako jsou Huawei, LG nebo Asus.

V případě displejů lze dnes za standard považovat přinejmenším Full HD displeje s úhlopříčkou obrazovky 5,2 až 5,5 palců. Špičkové modely jdou samozřejmě dál a díky stále oblíbenějšímu protáhlému poměru stran (2 : 1, 18 : 9, 19 : 9 apod.) bez problémů atakují i hranici šesti palců a více, a to při zachování podobných celkových rozměrů těla telefonu, jaké byly ještě nedávno běžné pro telefony s úhlopříčkou okolo 5,5 palce. Za nejběžnější rozlišení lze stále považovat Full HD, případně jeho odvozeniny vyplývající z pozměněného poměru stran, jako je například 2 160 x 1 080, 2 244 x 1 080 apod. Někteří výrobci se však nebojí jít dál, jmenovat můžeme Samsung s rozlišením 2 960 x 1 440 bodů u Galaxy S9 a S9+ nebo Sony s rozlišením 4K v případě modelu XZ2 Premium.

Z technologického hlediska jsou standardem obrazovky IPS, náročnější uživatelé sáhnou po některém z modelů vybavených obrazovkou typu OLED či AMOLED. Dnešní špička nabízí i podporu technologie HDR, která dokáže z multimédií a her vyždímat skutečné současné maximum.

Biometrická autentizace

Zvětšování poměru obrazovky k čelní straně zařízení stojí za dalším trendem, kterým je rostoucí využití alternativních forem biometrické autentizace. Snaha o dosažení co největší plochy obrazovky se totiž odrazila ve zmenšení zbývajícího prostoru v okolí displeje, který někteří výrobci dříve využívali pro umístění systémových tlačítek nebo čtečky otisků prstů. Dokud se čtečku otisků prstů nepodaří úspěšně a funkčně integrovat přímo do displeje (první by mohl snad již brzy být Huawei Mate RS Porsche Design), budou na to muset výrobci jinak, a proto se v poslední době začalo stále častěji objevovat přihlašování pomocí tváře nebo skenu duhovky. Z hlediska bezpečnosti i praktické uživatelské přívětivosti je i v tomto případě za etalon považován Apple iPhone X, ačkoli s podobnými systémy se již vytasily i další společnosti (opět můžeme jmenovat například Samsung, Huawei, Honor i další).

Zvýšená odolnost a moderní konektory

Díky zjednodušování konstrukce a dalším moderním výdobytkům se mohou nové smartphony pochlubit také odolností proti prachu a vodě (ačkoli bohužel prozatím nejde o samozřejmost dostupnou u všech nových modelů). Často je zvýšená odolnost vykoupena také absencí 3,5mm audio konektoru, se kterým se budeme setkávat stále méně. Konektorem, jemuž je naopak přisuzována budoucnost (alespoň ve světě smartphonů s operačním systémem Android), je USB-C, který ve srovnání se starším rozhraním microUSB přináší řadu výhod (zejména jde o oboustranné provedení, rychlejší datové přenosy, podporu rychleného nabíjení nebo možnost jej využít pro připojení sluchátek). Ve světě iPhonů se již delší dobu používá rozhraní Lightning, na čemž se pravděpodobně nebude v nejbližší době nic měnit.

Hardwarová výbava

V případě čipových sad patří dnes na špičku čipové sady Apple A11 Bionic a Apple A10X Fusion (u zařízení se systémem iOS), respektive Qualcomm Snapdragon 845 a HiSilicon Kirin 970 a Samsung Exynos 9810 (v případě zařízení využívajících platformu Android). Všechny tyto platformy nabízejí na dnešní dobu velmi dobrý výkon (při běžném použití jej snad ani není možné adekvátně využít) vhodný i pro náročnou práci s multimédii (včetně přehrávání 4K videa), graficky bohaté hry nebo využití virtuální a rozšířené reality. Rychle roste i množství dodávané operační paměti, nejlepší androidové telefony dnes běžně nabízejí 6 až 8 GB RAM. Telefony od Applu, pověstné lepší hospodárností a optimalizací, si vystačí i s nižšími kapacitami.

Samozřejmě roste také kapacita vnitřních úložišť. Za standard lze dnes považovat 32 GB (s výjimkou nejnižších cenových kategorií), špičkové modely z opačného cenového spektra dnes pak často nabízejí i 128 nebo 256 GB. V řadě případů lze paměť rozšiřovat paměťovými kartami microSD, ačkoli i od této možnosti výrobci stále častěji upouštějí.

Umělá inteligence a fotografie

Umělá inteligence postupně proniká do všech oblastí lidských životů, a je proto logické, že se prosazuje i v chytrých telefonech. Pokud pomineme chytré asistenty (Apple Siri, Google Assistant, Samsung Bixby a další), je jednou z oblastí, kde se umělá inteligence aktuálně prosazuje nejvíce a nejnadějněji, fotografování.

Velké plány s ní má například společnost Huawei, která ji ve velkém nasadila u aktuálních modelů P20 a P20 Pro. Kromě jejího využití při automatickém výběru nejvhodnějšího scénického režimu na základě aktuální scény s ní předvádí špičkové kousky při fotografování v noci a za jinak zhoršených světelných podmínek. I díky tomu se výše zmiňované modely staví po bok telefonů jako Samsung Galaxy S9 a S9+, Apple iPhone X nebo Google Pixel na absolutní špičku mobilní fotografie.

Další inovací, kterou lze vztáhnout k mobilnímu fotografování, je nárůst počtu objektivů. I do výbavy přístrojů střední a často již i nižší třídy pronikají dva zadní fotoaparáty, výjimkou však nejsou ani objektivy tři. Přítomnost více snímačů využívá každý výrobce po svém. Výsledkem však může být například tzv. bokeh efekt rozostřeného pozadí známý ze zrcadlovek, bezztrátové přiblížení (zoom), širší úhel záběru nebo vyšší úroveň detailů. Některé modely nabízejí dvojici snímačů i v případě předního „selfie“ fotoaparátu nad displejem.

Opomenout bychom neměli ani natáčení videa. Kromě rostoucího počtu telefonů schopných natáčet v rozlišení 4K a vybavených různými formami obrazové stabilizace stojí za zmínku zpomalený záznam. Jako první s ním přišlo u svých modelů Sony a nyní již proniká i do výbavy smartphonů dalších výrobců. Ačkoli je tato funkce teprve v začátcích, je pohled na nahrávku s frekvencí 960 fps fascinující, a to i navzdory tomu, že lze takto vždy zachytit úseky trvající jen několik zlomků vteřiny.

Virtuální a rozšířená realita

Trendem, který však prozatím spíše nabírá na síle, je tzv. rozšířená a virtuální realita. Více či méně úspěšné snahy o její prosazení se objevují již řadu let. Zmínit můžeme například společnost Samsung, která na to jde speciálními brýlemi Gear VR, do kterých se vloží některý z podporovaných chytrých telefonů, nebo Google, který na světlo světa projektů souvisejících s virtuální nebo rozšířenou realitou jich přinesl hned několik a obecně je na tomto poli hodně aktivní. Nadějně v poslední době vypadají i snahy společnosti Apple s její platformou ARKit. Pravděpodobně nejrozšířenější a nejznámější ukázkou rozšířené reality nadále zůstává populární hra Pokémon Go.

Mobil místo počítače

Někteří výrobci se v poslední době snaží nabídnout možnost využít mobil jako náhradu počítače. Aktivní je zde zejména Samsung, přidal se i Huawei. V případě Samsungu, který na této funkci pracuje již delší dobu a nabízí více možností, je zapotřebí speciální kolébka DeX, Huawei si vystačí s připojením telefonu k televizoru či monitoru za pomoci jediného kabelu. Oba výrobci se pak ve výsledku snaží svým uživatelům nabídnout možnost využívat funkce telefonu na velké obrazovce a odbavit zde některé činnosti, typicky práci s elektronickou poštou, internetem nebo třeba multimédii. Někdy se to může hodit, takže proč ne, ale prostoru pro zlepšení je zde ještě dost.