Zákaznická zkušenost (CX) jako podceňovaný motor digitální transformace

3. 2. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: Anect)
Customer eXperience (CX) je stále často velmi podceňovanou součástí firemního marketingu a aktivit, ačkoliv je stále důležitějším nástrojem budování loajality, zásadní možností odlišení se od konkurence, vytváření identity značky i účinným motorem digitální transformace.

S příchodem sociálních médií a nových komunikačních cest se z původních pěti firemních komunikačních kanálů stalo kanálů devět. Reálně ale většina dnešních společností dokáže komunikovat zhruba skrze sedm kanálů, přitom v dalších letech můžeme očekávat nárůst komunikačních kanálu až na dvanáct. To, co v roce 2013 přinesl omnichannel, se rozrůstá a do popředí se dostávají hlavně digitální komunikační kanály,“ řekl Marcel Vejmelka, business consultant pro oblast kontaktních center ze společnosti ANECT.

Jak ale dokládá průzkum americké společnosti Merchants, až 56 % firem nemá v oblasti CX jasnou strategii, třetina nemá prakticky žádnou. Pouze deset firem je s celkovou strategií CX spokojeno a na druhé straně existuje 38 % společností, které se CX brání, jsou letargické či neutrální k jakýmkoliv změnám. Problém je také v tom, že adopce CX na vedení společnosti se pohybuje pouze okolo 30 %. Absence CX aktivit má pak velmi často přímé dopady na obchodní strategii a výkon.

Pro většinu společností je otázka, zda využít určitý komunikační kanál, dána snahou analyzovat přínos jeho využití a výsledky. Málokdy jsou ale reálně sledovány náklady, v řadě případů chybí schopnost pracovat s velkými daty, získávat potřebnou zpětnou vazbu, zjistit přidanou hodnotu. Dle zkušeností až 80,1 % CX týmů nemá celkový pohled na výkon (omezují je analytické systémy) a pouze 20,8 % organizací má ucelený přehled o zákaznické cestě na všech klíčových komunikačních kanálech. „Ve výsledku to tedy vypadá tak, že společnosti poskytují svým zákazníkům spoustu možností, jak je mohou kontaktovat, zpětnou vazbu už ale nestíhají, a proto se třeba běžně stává, že jdeme něco řešit na pobočku banky a dvě hodiny na to nám řešení totožného problému nabízí operátor banky prostřednictvím telefonu,“ uvedl příklad Jan Drnek, business architekt pro oblast kontaktních center ze společnosti ANECT.

Nedostatky jsou ale i ve využití CX. Podle zmíněného průzkumu 70,3 % společností například využívá CX k informování o nových službách a produktech, ale zároveň s tím nejsou schopni dostatečně personalizovat. Brzdou jsou většinou nedostatečné zdroje a nízké rozpočty.

Pro zákazníky je přitom z hlediska CX hlavním faktorem to, aby jejich požadavky byly snadno a rychle vyřešeny tam, kde je chtějí řešit. Většina společnosti (80,1 %) přitom doufá, že až jednu čtvrtinu interakcí doposud vyřizovaných operátorem bude v budoucnu možné automatizovat a 88,8 % předpokládá, že dojde k navýšení interakcí s podporou AI či RPA (robotická automatizace procesu) v horizontu dvou let. „V call centrech tak například už v roce 2020 může až čtvrtinu rolí přebrat některá z forem umělé inteligence,“ dodal architekt pro oblast kontaktních center Jan Drnek.

Více než polovina organizací (52 % ) počítá s poklesem zaměstnanců a 82 % očekává zvýšení technologického rozpočtu – právě  AI a digitální transformaci pak vidí jako dva ze tří nejvýznamnějších faktorů, které se v následujících pěti letech budou podílet na přetvoření CX.

Ve firmách je CX nejčastěji cílem budování důvěry zákazníků, sladění služeb se značkou, obchodního růstu, budování loajality zákazníků, odlišení se od konkurence a zvýšení aktivity. Efektivní využití CX přitom přináší snížení nákladů, růst výnosů, zlepšení zákaznického zážitku, přínos pro digitální transformaci, zvýšení retence a opakujících se obchodů i růst zákaznické loajality. „Analyzovat potřeby zákazníků, integrovat omnichannel, automatizovat veškeré procesy a následně je optimalizovat dle dalších trendů a potřeb – to jsou čtyři klíčové kroky k úspěchu,“ uzavřel Marcel Vejmelka ze společnosti ANECT.

Podobné články

Petr Mojžíš, Security Architect ve společnosti ANECT

Co je bezpečnostní hardening a jak na něj?

22. 4. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ANECT)
Při koupi nového zařízení, softwaru nebo cloudové služby očekáváte, že budou standardně zabezpečené. Bohužel však platí opak. Abyste dosáhli maximální úrovně zabezpečení, musíte vše, co zavádíte, krok za krokem konfigurovat tak, aby to odpovídalo vašemu prostředí. Čtěte více

Bezpečnostní trendy roku 2025 podle ANECTu: Hackeři začnou zneužívat AI agenty

8. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: anect)
Kybernetická bezpečnost byla v uplynulém roce opět často ve středu dění v Česku i v zahraničí. Ať už kvůli posilujícím regulacím typu NIS2 a DORA, nebo kvůli zvyšujícímu se počtu úspěšných, především ransomwarových útoků. Schopnosti hackerů i možnosti firem se těmto útokům bránit se vyvíjí velmi dynamicky a nejinak tomu bude i v roce 2025. Čtěte více

Kritické zranitelnosti zůstávají neopravené měsíce, zneužít se ale dají za pár dnů

7. 10. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ANECT)
Eliminace zranitelností ve firemní IT infrastruktuře pomáhá předcházet vážným bezpečnostním incidentům a jejich důsledkům. K jejich rychlé detekci a třídění podle závažnosti slouží především nástroje na automatické skeny zranitelností. Zejména v případě větších firem se však zvyšuje riziko, že kritické zranitelnosti nebudou řešeny včas. Čtěte více
Ivan Svoboda, poradce pro kybernetickou bezpečnost ve společnosti ANECT

Debata o NIS2 je promarněnou příležitostí ke zlepšení kybernetické gramotnosti

22. 7. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ANECT)
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti se pomalu posouvá legislativním procesem vpřed. Jde přitom o jednu z příležitostí, podívat se na debatu o novém zákonu z trochu jiného úhlu pohledu. Čtěte více