Téměř polovina Čechů se v posledním roce setkala s malwarem

27. 10. 2015. (redaktor: František Doupal, zdroj: Kaspersky Lab)
Téměř polovina (45 %) českých internetových uživatelů se během posledního roku setkala se škodlivým malwarem. V 64 % případů mělo napadení negativní vliv jak na uživatele, tak na jejich zařízení.

Téměř pětina (19 %) českých respondentů se domnívá, že se jejich zařízení infikovalo po návštěvě podezřelých webových stránek. Dále uživatelé zmínili také použití cizího USB disku (6 %), jiného nakaženého zařízení (5 %) či nainstalování škodlivé aplikace maskované jako legitimní program (5 %). Téměř desetina respondentů (9 %) uvedla jako zdroj infekce otevření e-mailové přílohy. Stejné procento uživatelů nedokáže určit, jak se malware na jejich zařízení dostal.

Dle celosvětových statistik se s malwarem za posledních 12 měsíců setkali především uživatelé systému Windows. Napadení malwarem uvedlo 83 % z nich. Imunní nebyli ani uživatelé platforem Android (13 %) a Mac OS X (6 %). 

Nejčastěji si po nakažení čeští uživatelé všimli obtěžující reklamy (35 %), kdy je například prohlížeč přesměroval na nechtěný web. Ve 32 % případů respondenti zaznamenali zpomalení výkonu počítače a ve 24 % případů našli na svých zařízeních nevyžádaný program. Mezi nejnebezpečnější následky infekce patřily změny v nastavení prohlížeče nebo operačního systému bez vědomí uživatele, ztráta nebo krádež osobních dat, neoprávněné publikování nebo „lajky“ na sociálních sítích a nabourání se do webkamery. Kromě toho uživatelé zmínili i napadení ransomwarem, kdy museli kyberzločincům zaplatit za odblokování zařízení nebo dešifrování osobních souborů.

Následkem malwarové infekce může být i ztráta financí. O peníze přišlo 16 % českých uživatelů. Kromě toho, že oběti museli zaplatit kyberzločincům výkupné, investovali navíc do obnovy zařízení či dat, do softwaru eliminujícího následky infekce a někteří museli zakoupit náhradní zařízení. Čeští uživatelé vynaložili po malwarovém napadení v průměru téměř šest tisíc korun (237 dolarů, přepočteno dle aktuálního kurzu).

Štítky: 
Malware, Bezpečnost, Kaspersky

Podobné články

Raja Patel, senior vice prezident pro vývoj bezpečnostních produktů, Sophos

Ochrana proti sofistikovaným kybernetickým útokům vyžaduje vícevrstvou obranu

2. 4. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: Sophos)
Podvodníci proměnili počítačovou kriminalitu v sofistikovaný a nebezpečný tanec. Využívají umělou inteligenci (AI) k vylepšování útoků prostřednictvím sociálního inženýrství a k napadání svých cílů mají k dispozici malware poskytovaný formou služby (Malware-as-a-Service, MaaS). Čtěte více

Kybernetická kriminalita a hrozby pro malé a středně velké podniky

19. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: Sophos)
Studie Sophos Threat Report pro rok 2024 popisuje „Kyberkriminalitu na hlavní obchodní třídě“ a největší hrozby, kterým malé a středně velké podniky čelí. Podle studie v roce 2023 téměř 50 % detekcí malwaru v malých a středně velkých podnicích představovaly keyloggery, spyware a stealery (tedy malware, který útočníci používají ke krádeži dat a přihlašovacích údajů). Čtěte více

Spyware v lednu posílil na pětinu všech detekcí

20. 2. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: Eset)
Nebezpečné e-mailové přílohy šířící spyware Agent Tesla, spyware Formbook a password stealer Fareit byly nejčastějšími lednovými hrozbami pro uživatele operačního systému Windows v Česku. Přílohy útočníci dlouhodobě vydávají za doklady k objednávkám či za faktury. Buď byly opět součástí globálních kampaní, nebo v českém překladu cíleně zaměřeny na české uživatele. Čtěte více

České organizace čelí nejčastěji útokům zlodějského malwaru NanoCore

9. 2. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: Check Point)
Check Point Research zveřejnil Celosvětový index dopadu hrozeb, podle kterého byl v prosinci nejrozšířenějším škodlivým kódem FakeUpdates. Ten využívá podvodné webové stránky k oklamání uživatelů a snaží se je přimět ke spuštění falešné aktualizace prohlížeče. Navíc šíří další nebezpečný malware, jako jsou GootLoader, Dridex, NetSupport, DoppelPaymer a AZORult. Čtěte více