Odvrácená strana internetu a Češi v ní
K přístupu na DarkNet slouží řada prohlížečů, nejoblíbenějšími jsou např. Tor, I2P nebo Freenet.
„Tor je založen na přeposílání komunikace přes síť serverů zapojených do systému, kde internetové adresy odesílatele a příjemce nejsou obě najednou čitelné v žádném kroku cesty, takže příjemce zná pouze adresu posledního zprostředkujícího stroje a není tedy možné určit, kdo s kým komunikuje. Data jsou zasílaná od odesílatele šifrovaně k prvnímu onion routeru v řetězci a veškerá další komunikace mezi routery je taktéž šifrována,” uvedl Vladimír Smejkal z Unicorn College, autor knihy Kybernetická kriminalita,a dodal: „Každý router má informaci jen o tom, od koho data přijal a kam je má přeposlat. Obsah dat nebo jejich zdroj tedy nelze vysledovat. Navíc přístup do této utajené sítě je možný jen pro její uživatele a zvenčí, pro běžné uživatele internetu, je síť nepřístupná. Je proto ideální pro všechny, kdo chtějí cíleně nebo blíže neurčenému okruhu účastníků zasílat informace a sdílet je s nimi při minimálním riziku odhalení.“
Darknet – anarchie v nejčistší podobě
Za užíváním Darknetu stojí především touha zbavit se cenzury a dostat se k jinak nepřístupnému obsahu internetu. Právě ta vedla k prudkému rozvoji této formy internetové komunikace. Umožnila například dorozumívání s politickými odpůrci autoritářských režimů během arabského jara nebo přístup čínským uživatelům na stránky s nezávislými informacemi.
Společně s absencí jakékoliv kontroly však nevyhnutelně přichází anarchie. Darknet tak slouží i k řadě aktivit, které rozhodně nejsou v souladu se slušným chováním a často ani se zákonem. Problémem tak není sehnat návod na výrobu výbušnin, různé druhy zbraní, drog a nejrůznějších služeb.
Tyto extrémy v posledních letech zastiňují pozitivní stránky Darknetu, a tak se v povědomí lidí šíři značně zkreslený obraz o tomto fenoménu. Přispěla k tomu například i kauza online tržiště Hedvábné stezky, která fungovala jako eBay pro drogy. Burza s obratem 1,5 miliardy dolarů je již nefunkční a její provozovatel Ross Ulbricht dostal doživotní vězení. Takových tržišť je však celá řada a boj autorit s nimi tak je sisyfovskou prací. Případ SilkRoad však ukazuje to, že ani Darknet není neprolomitelný a zejména držitelé a výrobci dětské pornografie se mají čeho obávat, neboť jejich aktivity monitoruje speciální organizace Internet Watch Foundation.
Zastoupení jednotlivých složek bylo zjištěno na základě analýzy deseti nejvýznamnějších darkmarketů (Alphabay, Ramp či German Plaza), které představují jakási ilegální tržiště, kde lze produkty sehnat. „Výsledky byly následně zprůměrovány a zpracovány pro konečnou vizualizaci pomocí komplexního softwaru SAS Visual Analytics,” dodal Zdeněk Honek, country manager společnosti SAS.
Česká stopa v Darknetu
Možná se sami sebe ptáte, zda existuje i česká hedvábná stezka nebo síť všehoschopných násilníků k pronajmutí. V tom případě vás můžeme uklidnit – neexistuje. Českého obsahu a českých uživatelů je v Darknetu relativně málo. Největší boom v počtu denních přístupů nastal na konci září 2013, kdy přesáhl hranici 40 000. Od té doby přišel pokles a návštěvnost se udržuje lehce pod hranicí 15 000 denních přístupů.
Ve srovnání s ostatními státy jsme darknetovým trpaslíkem, v celkovém umístění podle počtu denních přístupů se řadíme někam mezi Řecko a Saudskou Arábii. Žebříčku kralují Rusko, Německo, a zejména USA, které mají až 400 000 denních přístupů.
„Nicméně ač se Česko jeví z pohledu těchto statistik jako zanedbatelný hráč, je naopak velmocí co se prosazování technologií s Darknetem spojovaných týče. Konkrétně ve zmiňované síti Tor, hojně využívané po celém světě pro anonymní přístup k informacím v i mimo Darknet, patříme na špičku z pohledu počtu hostovaných tzv. „exit nodů“ na území České Republiky. Jde se o servery, přes které vede komunikační cesta všech uživatelů dané sítě,” řekl Jiří Slabý, senior manager v oddělení Consultingu společnosti Deloitte.
Co se obsahu týče, má česká darknetová komunita spíše povahu nadšenců, kteří se zajímají o moderní technologie, než kriminálníků se zálibou v IT. Dokladem toho je například hackerspace Brmlab, jenž má sídlo v pražských Holešovicích. Jde o otevřenou komunitu, jejímž cílem je sdílet informace a nápady s podobně zaměřenými nadšenci, pořádá také četná společenská setkání a workshopy.
