Investice do ICT vybavení a softwaru v ČR rostou

7. 12. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Firmy a veřejná správa investovaly v roce 2019 do ICT vybavení a softwaru 245 miliard korun. Výdaje domácností za ICT vybavení a služby druhý rok v řadě přesáhly hranici sta miliard korun. Nová publika ČSÚ přináší i řadu dalších zajímavých údajů.

„Celkové investice podniků a veřejné správy do ICT vybavení a softwaru dosáhly v loňském roce 245 miliard korun. Výrazně rychleji rostou investice do softwaru a databází než do ICT vybavení, v roce 2019 se na celkových investicích do ICT podílely již ze dvou třetin,“ řekl Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Ve vztahu k celkové výkonosti naší ekonomiky jsou investice do ICT v Česku výrazně nad průměrem zemí EU. V roce 2018 dosáhly 4,3 % našeho HDP, zatímco v zemích EU to byly 2,5 % unijního HDP.

V loňském roce zaplatily domácnosti za ICT vybavení a služby 110 miliard korun. Na celkových výdajích domácností se podílely 4,1 %. V posledních letech mezi těmito výdaji převažují poplatky za telekomunikační a internetové služby.

V roce 2019 bylo v Česku na výzkum a vývoj v oblasti ICT vynaloženo 20,5 miliardy korun, téměř o dvě třetiny více než před třemi lety. Na výzkum a vývoj softwaru, aplikací a dalších služeb bylo v roce 2019 vynaloženo 14,7 miliardy, zbylých 5,8 miliardy směřovalo na výzkum a vývoj ICT zařízení a elektronických součástek.

Mezi ICT specialisty dlouhodobě převažují muži nad ženami. V Česku byl v roce 2019 dokonce podíl žen na pozici ICT specialistů nejnižší ze všech zemí EU. Na deset těchto odborníků u nás připadla v průměru jen jedna žena,“ uvedla Eva Myšková Skarlandtová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů dosáhla vloni 66 tisíc korun a o více jak 30 tisíc přesáhla celkovou průměrnou mzdu v ČR.

Podíl studentů ICT oborů na všech studentech vysokých škol v čase roste, a to z 6,5 % v roce 2010 na 7,1 % v minulém roce. S tím, jak se u nás snižuje celkový počet studentů vysokých škol, však klesají absolutní počty studentů ICT oborů. V roce 2019 tyto obory studovalo 20,6 tisíce osob, o pětinu méně než v roce 2010. Pokles by byl navíc ještě výraznější nebýt cizinců, jejichž zastoupení na celkovém počtu vysokoškolských studentů těchto oborů stále narůstá.

Více údajů, mimo jiné i o pohybu ICT zboží přes hranice, příjmům z vývozu počítačových služeb nebo o postavení ICT sektoru v naší ekonomice ve srovnání s ostatními státy EU, naleznete v publikaci Digitální ekonomika v číslech 2020.

Podobné články

Služeb e-governmentu a elektronického zdravotnictví využívá stále více lidí

28. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Elektronizace veřejné správy v Česku za posledních několik let značně pokročila i díky státem uznávaným elektronickým identitám. Roste také počet datových schránek zřízených na vlastní žádost a rozvoj zažívá i elektronizace zdravotnictví. Čtěte více

Alespoň základní digitální dovednosti má 69 % Čechů

15. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
V roce 2023 internet používalo 92 % dospělých obyvatel Česka a touto hodnotou lehce překračovalo průměr celé Evropské unie. Základní digitální dovednosti mělo 69 % osob u nás, což bylo výrazně více než průměr EU. I v míře pokročilých digitálních dovedností byly znalosti obyvatel Česka v celoevropském srovnání vyšší. Čtěte více

HDP v roce 2023 klesl o 0,4 %

5. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesl o 0,2 %. HDP za celý rok 2023 klesl o 0,4 %. Hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí o 0,2 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2022 klesl o 0,2 %. Čtěte více

Důvěra mezi podnikateli dále oslabuje, spotřebitelé jsou optimističtější

28. 2. 2024. (redaktor: František Doupal)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 1,9 bodu na hodnotu 90,6, a to při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 89,9 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 94,0. Čtěte více