Češi a čtečky se zatím oťukávají

6. 4. 2011. (redaktor: Petra Piscová, zdroj: Mediaresearch)
Tématem e-books se zabývá výzkumná studie, kterou realizovala společnost Mediaresearch u příležitosti akce Březen-měsíc knihy. Výzkum probíhal v polovině měsíce března a dotázáno bylo 977 respondentů z internetového NetPanelu.

Čtečky zajímají řadu vášnivých knihomolů. Pětina internetových uživatelů uvažuje o jejich pořízení v horizontu jednoho roku. Potenciál má v elektronické podobě odborná literatura. Mladí ke čtení upřednostňují multifunkční tablet.

Přes postupující medializaci volného času zůstává čtení knih oblíbenou aktivitou, jíž holduje polovina internetové populace alespoň jednou do týdne. Výzkum prokazuje, že čtení je doménou vzdělanějších lidí – nejvíce čtou vysokoškoláci a lidé s maturitou. Častěji se knihám věnují také ženy.

Jedenáct procent uživatelů internetu už nějakou e-knihu má – jedná se hlavně o muže, vysokoškoláky a silné čtenáře, pokud tak můžeme nazvat lidi, kteří čtou téměř denně. Ti rovněž deklarují největší počet již pořízených knih. Muži a lidé s univerzitním diplomem mají zároveň nejvstřícnější postoj k pořizování elektronických knih – zhruba třetina sice žádné nemá, ale uvažuje o tom, že si je začne pořizovat.

Značné rezervy má však česká internetová populace v čtecích zařízeních, s jejichž pomocí se elektronické knihy mohou stát mobilním společníkem. Většina respondentů, kteří kdy četli e-knihy, uvádí, že knihy četli nebo čtou na stolních počítačích či v noteboocích. Zkušenosti s čtečkami má jen minimum z nich. Vlastní čtečku pak mají jen tři procenta uživatelů, čtyři procenta deklarují vlastní tablet. Pořízení čtečky v horizontu jednoho roku plánuje 18 procent respondentů a 15 procent uvažuje v podobném duchu o tabletu. Oba typy zařízení zajímají více muže a starší respondenty (45+). Generace 15-24 výrazně upřednostňuje multifunkční tablety.

Přenosná čtecí zařízení jdou ruku v ruce s hlavní předností elektronických knih – mobilitou knihovny. Přesto by však valná většina respondentů klasickou knihovnu za elektronický archiv nevyměnila. Spíše přichází v úvahu kombinace klasické a virtuální knihovny, z nichž každá by posloužila jinému účelu. V tom případě by bylo místo v policích vyhrazeno obsahově či esteticky cennějším knihám, knihám s citovou hodnotou a do čteček by si lidé stahovali knihy konzumnějšího charakteru či odbornou literaturu. Požitek ze čtení skutečné knihy podle respondentů elektronická čtečka nahradí jen stěží.

Obrazová galerie: