Barometr platební morálky 2021: Firmy znovu kvůli pandemii čelí sílícímu tlaku

3. 12. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: Atradius )
Tlak na firmy kvůli pandemii znovu roste. Společnosti z východní Evropy jsou na tom ale zatím o něco lépe než jejich západní konkurence. Klíčové pro další vývoj nyní bude, jak se firmy nyní vyrovnají s dalšími vlnami pandemie.

Zatímco ve východní Evropě činí letos podíl nesplacených pohledávek stejně jako loni v průměru 5 % z celkové hodnoty B2B faktur, na západě kontinentu vzrostl podíl nesplacených faktur meziročně ze 7 na 10 %.

Evropské firmy stojí znovu na rozcestí. Ačkoli se v řadě oborů i letos silně projevovaly ekonomické dopady pandemie Covid-19, dosud se podnikům i díky státní podpoře zpravidla dařilo v nepříznivých podmínkách přežít a udržet si dobrou platební morálku. Platí to zejména ve východní Evropě, kde podle průzkumu Barometr platební morálky zůstává stejně jako před rokem nesplacena v průměru jen každá dvacátá pohledávka.

Nástup dalších vln pandemie, nejistota ohledně dostatečné účinnosti vakcín v čase či vzniku nových mutací viru a sílící tlak na ukončování či omezování státních podpor však nyní způsobily rychlé vzedmutí rizik pro byznys. Problémy se přitom nevyhnou ani Česku. I výsledky Barometru platební morálky už na meziroční zhoršení situace v tuzemsku ukazují. Například v petrochemickém průmyslu, ocelářství, kovoprůmyslu a odvětví výroby zboží dlouhodobé spotřeby je nyní dohromady po splatnosti 48 % B2B faktur, loni to přitom bylo jen 39 %. Podíl pohledávek, jež zůstávají i po 90 dnech nesplacené, se letos v těchto oborech souhrnně meziročně zvýšil ze 4 na 9 %. „Z faktur dlouho po splatnosti je nakonec uhrazena jen malá část, v průměru 8 % všech tržeb musí firmy nakonec odepsat,“ popsala ředitelka české pobočky pojišťovny Atradius Markéta Stržínková.

Podle Stržínkové přitom věřitelé nepřicházejí jen o nakonec nedobytné úhrady za zboží a služby, ale další dodatečné náklady jim vznikají už v souvislosti se snahou svoje pohledávky vymáhat. „Podniky v celé východní Evropě, zejména pak ty, které se zabývají exportem a mezinárodním obchodem, by neměly podceňovat adekvátní ochranu svých pohledávek před neplacením. Podíl nesplacených závazků bude nyní růst a firmy, jež nemají pohledávky pojištěné a nedrží dostatečné hotovostní rezervy, by se tak rychle mohly dostat do vážných problémů,“ upozornila Stržínková.

Kromě zhoršování platební morálky bude rok 2022 obzvláště rizikový také z hlediska insolvencí. Dle predikcí pojišťovny Atradius stoupne příští rok vlivem postpandemického vývoje a přidružených rizik celosvětový počet insolvencí meziročně o 33 %. Stranou problémů nezůstane ani Česko, kde Atradius pro příští rok očekává o pětinu větší počet insolvencí než v období před pandemií.

Firmy dál počítají s růstem

I přes sílící rizika podniky většinou vzhlížejí k roku 2022 stále poměrně optimisticky. Například ve východní Evropě očekávají pro příští rok svůj růst téměř tři čtvrtiny firem. V Česku a na Slovensku je důvěra společností ve vlastní úspěch ještě vyšší, když s růstem počítá 84, resp. 87 % dotázaných subjektů. České hospodářství jako celek pak podle listopadové predikce Ministerstva financí letos vzroste o 2,5 % a příští rok přidá 4,1 %. Ekonomika by tak během příštího roku měla dosáhnout předpandemické úrovně. „Nedostatek materiálů a zvyšování cen energií a dopravy však způsobí problémy především u malých a středních firem, proto by podniky neměly podceňovat rizika a měly by se soustředit na omezení propadů zpožděných plateb,“ doplnila Stržínková.

Barometr platební morálky navíc poukázal na řadu dalších zajímavých jevů. Aby firmy ustály extrémně rychle se měnící podmínky na trhu, byly napříč regionem nuceny přistoupit k inovacím interních procesů. Pro mnoho podniků byla mimořádná situace například impulzem k digitalizaci (57 % respondentů), 51 % dotázaných firem uvedlo, že povolily zaměstnancům práci na dálku. Přizpůsobit se musely také změnám v poptávce zákazníků a proměně dodavatelských řetězců (oba ukazatele shodně 39 %).

Průzkum Barometr platební morálky uskutečnila společnost Atradius ve 3. čtvrtletí letošního roku v sedmi zemích východní Evropy (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Turecko). Podrobnější informace o situaci v jednotlivých zemích jsou k dispozici zde.

Podobné články

HDP v roce 2022 vzrostl o 2,5 %

2. 2. 2023. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Hrubý domácí produkt podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl v roce 2022 o 2,5 %. Ve 4. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně vzrostl o 0,4 %. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku na prahu nového roku vzrostla

26. 1. 2023. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se v lednu ve srovnání s prosincem zvýšil o 2,3 bodu na hodnotu 92,0, a to při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 1,3 bodu na hodnotu 93,8 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 7,4 bodu na hodnotu 82,9. Čtěte více

Zhoršení platební morálky na trhu se nyní bojí až polovina firem v regionu

2. 1. 2023. (redaktor: František Doupal, zdroj: Atradius )
Po dvou letech koronavirové pandemie a loňské ruské invazi na Ukrajinu se ani nadcházející rok 2023 z pohledu firem zatím nejeví příliš optimisticky. Téměř polovina podniků ve střední a východní Evropě má obavy ze zhoršení platební morálky svých obchodních partnerů během následujících měsíců. Čtěte více

Důvěra v ekonomiku se v závěru roku snížila

30. 12. 2022. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s listopadem mírně snížil o 0,6 bodu na hodnotu 89,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 0,5 bodu na hodnotu 92,5 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 1,3 bodu na hodnotu 74,7. Čtěte více