Evropské firmy jsou málo flexibilní

Padesát tři procent evropských zaměstnanců tvrdí, že jejích zaměstnavatelé nejsou schopni přijmout zavčas potřebná rozhodnutí. Více než třetina (36 %) evropských zaměstnanců poukazuje na to, že jejich firmy nedokážou flexibilně reagovat na rychle se měnící podnikatelské prostředí, a tím zaostávají za zbytkem zemí G14. 

Na druhou stranu rostoucí ekonomiky jsou na tom o poznání lépe. Méně než polovina zaměstnanců (48 %) poukazuje na to, že jejich organizace nejsou ochotné činit rozhodnutí bez zbytečného zdržování. Pouze necelá třetina (31 %) zaměstnanců rostoucích ekonomik vyjádřila obavy, že jejich firmy nejsou schopné rychle odpovídat na změny na trhu. 

Evropský Rozhodovací Index, který vytvořila společnost Hay Group, identifikuje rychlost procesu rozhodování ve společnostech po celé Evropě a zároveň měří jejich schopnost zvládnout potřebné změny efektivně. Navíc porovnává tyto hodnoty s výsledky firem ze zemí G14. 

Průzkum využívá data z globální databáze názorů zaměstnanců, kterou Hay Group provozuje, a která zahrnuje 4 053 555 zaměstnanců ze všech zemí G14. Vzhledem k takto velkému vzorku respondentů jsou statisticky významné veškeré rozdíly v hodnotě jednoho bodu a výše.

Mark Royal, senior partner společnosti Hay Group, k průzkumu řekl: „Rychlost, se kterou se společnosti rozhodují, a způsob, jak odpovídají na výzvy na trhu, jsou otázkou podnikatelské agility. Agilní firmy jsou schopné napnout síly a změnit svoji strukturu tak, aby se vyvarovaly byrokratickým procesům a byly schopné dělat odvážná rozhodnutí, která jsou nutná proto, aby firma mohla rychle postupovat kupředu. Tyto schopnosti jsou zcela nezbytné, pokud chce firma zůstat konkurenceschopná na globální scéně. Evropa si prostě nemůže dovolit v této oblasti selhat.“ 

Zpomalená Evropa…

Čínské společnosti obsadily vrchol žebříčku, když jim téměř dvě třetiny (60 %) jejich zaměstnanců daly vysoké známky za schopnost rychlého rozhodování bez zbytečného zdržování. Indie se také umístila vysoko. Většina (58 %) zaměstnanců indických firem deklaruje, že jejich organizace přijímají rozhodnutí včas. Průměr ve všech zemích G14 přitom činí jen 49 %.  

Ze všech Evropských zemí se nejhůře umístila Velká Británie, kde méně než polovina (45 %) zaměstnanců odpověděla, že jejich firma je ochotná přijmout potřebná rozhodnutí včas.

Průzkum Hay Group navíc ukázal, že i v nejrychlejší evropské zemi – Německu – považuje rozhodnutí své firmy za „přijatá bez zbytečného zdržování“ jen 48 % zaměstnanců.

…zatímco konkurence řádí

Průzkum Hay Group zároveň poukazuje na fakt, že většina evropských zemí jen těžko udržuje svoji konkurenceschopnost na globálním trhu, protože jejich organizace nedokážou účinně reagovat na měnící se tržní podmínky.

V České republice méně než polovina zaměstnanců – 47 % - uvedla, že rozhodnutí se přijímají bez zbytečného zdržování; 65 % zaměstnanců si myslí, že jejich firmy umí účinně reagovat na změny v podnikatelském prostředí. Průzkum zahrnuje 37 českých firem s 46 928 zaměstnanci. Tato čísla se překvapivě blíží výsledkům průzkumu v Itálii – 47 % a 63 % - a Německu – 48 % a 64 %. Na druhou stranu výsledek českých firem dalece zaostává za jinými rozvinutými ekonomikami, jako je Irsko – 60 % a 73 % - nebo Izrael – 65 % a 78 %.  

Scott Marlowe, generální ředitel společnosti Hay Group v České republice, na Slovensku a v Maďarsku, řekl: „Z pohledu rychlosti procesu rozhodování a adekvátní reakci na změny v podnikatelském prostředí, se Česká republika chová jako vyspělý západní trh. To není žádné překvapení: klíč je skrytý ve struktuře místního hospodářství, kde velkou roli hrají pobočky mezinárodních firem, které rozhodují jinde než v Česku. Tyto pobočky se v České republice podílejí na tvorbě přidané hodnoty dvakrát větší měrou, než třeba v západních ekonomikách.“

Vypovídající jsou poslední data evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich přichází v průměru 63,2 % přidané hodnoty, která byla vytvořena zahraničně kontrolovanými firmami z nefinančního sektoru, ze společností, jejichž vedení sídlí v členské zemi Evropské Unie: podíl byl více než 75 % v Rumunsku, Estonsku, Bulharsku, Česku, Portugalsku a na Slovensku. Naopak v Nizozemí je tento podíl významně nižší – 51,1 %.   

Marlowe vysvětlil: „Z pohledu rychlosti rozhodování a adaptability na měnicí se tržní podmínky mají země jako Irsko nebo Izrael lepší výsledky než Česká republika, a to i přesto, že se jedná o vyspělé ekonomiky. Důvodem je fakt, že těmto dvěma zemím se do jejich ekonomické DNA podařilo pevně zabudovat podnikatelský duch, který sází na růst.“

Co mohou v těchto podmínkách dělat čeští manažeři? Zůstat sebekritičtí, doporučil Marlowe. „Mnoho firem mluví o přesunutí odpovědnosti za rozhodování z centrály na místní pobočky, ale jen málo z nich to ve skutečnosti udělá. Proto jsou zaměstnanci těchto firem často frustrovaní nebo apatičtí. Ve firmách, kde je tento stav již trvalý, se mnoho zaměstnanců zdráhá přijímat rozhodnutí i ve chvíli, kdy dostanou potřebnou pravomoc a prostor. Stále raději nechají rozhodování na šéfovi,“ vysvětlil.

Dopad takového přístupu na výkonnost firmy je velice silný. Ovlivňuje hlavně rychlost tvorby nových produktů nebo přizpůsobení již existujících produktů trhu. Pomalé rozhodování má také dopad na tržní podíly firem, protože kvůli němu mohou společnosti ztratit své unikátní atributy a konkurenční výhody. Tím pak přijdou i o všechny benefity, které jim přinášely. Navíc, finanční krize nejen posílila, ale i vytvořila nové kontrolní mechanismy v oblasti rozhodování firem a jejich poboček. „Všechny tyto nové kontrolní mechanismy musí být pečlivě zváženy, protože mohou ještě více zatěžovat firmy a tím ohrožovat jejich konkurenceschopnost. Otázkou ovšem zůstává, jak to v praxi udělat,“ dodal Marlowe.  

„Pokud se na firmy podíváme zblízka, velmi brzy si uvědomíme, že za všemi velkými spornými otázkami stojí problémy s lidmi. Proto je při hledání řešení nezbytné dívat se na problémy z pohledu lidí, kteří firmu tvoří,“ dodal.
 
V průměru jen dvě třetiny (64 %) evropských zaměstnanců říkají, že jejich firmy jsou schopné účinně reagovat na změny v podnikatelském prostředí. Oproti tomu v rychle rostoucích ekonomikách přiznává tuto kompetenci svých firmám 69 % zaměstnanců a v zemích celé G14 je to 65 % oslovených zaměstnanců.

Indie si v této kategorii vede nejlépe, protože téměř tři čtvrtiny (74 %) zaměstnanců indických firem považují své organizace za schopné aktivního přizpůsobování trhu. Na druhou stranu francouzské firmy v tomto ohledu zaostávají (61 % zaměstnanců odpovědělo pozitivně), podobně jako Egypt a Japonsko, které v této oblasti konkurenci nestačí.

Jak dosáhnout podnikatelské agility

Aby společnosti mohly přijímat rozhodnutí včas a bez zbytečného zdržování, je nutné, aby evropské firmy reagovaly pozitivně a aby se inspirovaly nejlepšími praktikami svých agilnějších kolegů v rostoucích ekonomikách.

Mark Royal k tomu řekl: „Na rozdíl od Evropy jsou rozhodovací procesy v rostoucích ekonomikách mnohem méně centralizované. Firmy z těchto zemí vytvářejí větší prostor pro to, aby rozhodnutí mohla být udělána na správné úrovni. Velké rozdíly v tom, jak jsou rozhodnutí přijímána, mají velký dopad na rychlost procesu rozhodování, a tím i na schopnost firmy reagovat na měnící se podmínky na trhu. Nastavením jasných hranic rozhodovacích pravomocí jednotlivců a zároveň nastavením různých úrovní zodpovědnosti mohou vedoucí pracovníci zaručit, že zaměstnanci se budou cítit zmocnění a podporovaní v pohotovém přijímání rozhodnutí. Proto lídrům doporučujeme, aby se na rozšířenou pravomoc rozhodování dívali jako na šanci nabídnout lidem další možnost růstu a tím jim zároveň poskytli příležitost otestovat si a vylepšit si schopnost samostatného rozhodování.“