Detektory osob od Schneider Electric vidí i přes zeď

11. 8. 2017. (redaktor: František Doupal, zdroj: Schneider Electric)
Společnost Schneider Electric vyvinula novou řadu venkovních a vnitřních detektorů Argus pro zjišťování pohybu a přítomnosti osob. Duální detektory využívají kromě pasivní infračervené technologie i ultrazvukové snímání pohybu. To umožňuje detekci i při vyšších teplotách okolí, kdy mohou běžné infračervené detektory selhávat.

Zařízení se hodí na  dlouhé chodby, sklady s vysokými stropy, technické provozy nebo obchodní centra, ale uplatní se také v kancelářích s buňkami nebo na toaletách s kabinkami.

Sensory vnímají pohyb i přes zdi

Výhodou vysokofrekvenčních detektorů je možnost detekce pohybu přes tenké stěny a příčky. „Tuto možnost lze využít například při spínání osvětlení detektorem pohybu v kancelářských prostorách typu „open space“, kde mohou být lidé skrytí za přepážkami. Je to také praktické řešení pro toalety, když potřebujete zjistit jejich obsazenost. Díky možnosti detekce přes zeď lze na toaletě použít pouze jeden ultrazvukový detektor místo několika infračervených, které by musely být i v kabinkách,” shrnul výhody Robert Šimčík ze Schneider Electric.

Rozdíl mezi detekcí pohybu a přítomnosti

Detektory pohybu vyhodnotí intenzitu okolního osvětlení pouze v okamžiku zaznamenání pohybu. Detektory přítomnosti trvale vyhodnocují intenzitu okolního osvětlení a jsou tedy schopné automaticky odpojit zátěž, jakmile je přirozeného světla dostatek. „Představme si například, že detektor pohybu vyhodnotí intenzitu okolního osvětlení v okamžiku detekce pohybu. Pokud je intenzita nedostatečná, aktivuje světlo. Dokud se po uplynutí nastaveného časového intervalu světlo nevypne, detektor nezačne znovu vyhodnocovat intenzitu osvětlení. Díky tomu se výstup detektoru aktivuje pouze v případě, je-li to nutné z důvodu nedostatku světla,“ vysvětlil Robert Šimčík.

Přehled použitých senzorů

Pasivní infračervený senzor (PIR)

Senzory používají segmentovanou čočku, která umožňuje rozdělení sledované oblasti na jednotlivé zóny přítomnosti. Jsou vhodné pro detekci chůze a jiných forem pohybu v malých uzavřených prostorách  s vysokým provozem.

Vysokofrekvenční senzory

Senzory využívající Dopplerův jev umožňují detekovat malý pohyb na velkou vzdálenost. Nejsou závislé na teplotě a nepotřebují mít „přímý výhled“ na pohybující se objekt, protože dokážou proniknout i pevnými materiály, jako jsou dřevěné, skleněné nebo sádrokartonové stěny.

Ultrazvukové senzory

Senzory detekují přítomnost monitorováním posunu zvukového kmitočtu způsobeného drobnými pohyby, jako například ťukáním do klávesnice nebo čtením. Protože nevyžadují „přímý výhled, “ jsou vhodné pro kanceláře s buňkami nebo toalety s kabinkami.

Duální technologie

Sofistikované duální senzory, které vznikly spojením infračervené a ultrazvukové technologie a nabízejí maximální efektivitu prakticky ve všech aplikacích.

Štítky: 

Podobné články

Foto: Pixabay.com

Hackeři používají zcela novou techniku k napadání počítačů

17. 8. 2017. (redaktor: František Doupal, zdroj: Kaspersky Lab)
Analytici společnosti Kaspersky Lab zaznamenali nový znepokojivý trend. Během analýzy řady kyberšpionážních a kyberkriminálních kampaní zjistili, že hackeři čím dál častěji používají stenografii – Čtěte více
Foto: Pixabay.com

Používání VPN v ČR a ve světě

10. 8. 2017. (redaktor: František Doupal, zdroj: vpnMentor)
Ačkoli je VPN na první pohled nenápadná technologie pro bezpečné připojení k internetu, může mít celou řadu praktických (a často dokonce zcela nezbytných) využití. Jak si její využívání stojí v ČR a Čtěte více
Foto: Pixabay.com

Internetové hrozby v Česku v červenci 2017

10. 8. 2017. (redaktor: František Doupal, zdroj: Eset)
Sledování neoficiálních streamovacích stránek na internetu se během léta řadě Čechů nevyplatilo. Mnoho webů je totiž infikováno trojským koněm JS/Chromex.Submelius a pro spuštění videa vyžadují Čtěte více

DDoS útoky ve druhém čtvrtletí 2017 byly delší, zasáhly více států a požadovaly výkupné

3. 8. 2017. (redaktor: František Doupal, zdroj: Kaspersky Lab)
Firmy v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku zaznamenaly návrat dlouhotrvajících DDoS útoků. Nejdelší z nich trval celých 277 hodin (více než 11 dní), což je v porovnání s předchozím čtvrtrokem Čtěte více