BSA varovala před pirátským softwarem

29. 12. 2015. (redaktor: Michala Benešovská, zdroj: BSA)
Více než 10 000 malých a středních firem obdrželo od BSA varování před nákupem padělků počítačových programů, které jsou podvodně nabízeny jako originální software. Organizace BSA, The Software Alliance, v dopise firmy upozorňuje na nelegální praktiky, které se na tuzemském softwarovém trhu objevují.

Kontrolní nákupy softwaru u podezřelých prodejců pravidelně prokazují, že značná část softwaru nabízeného k prodeji prostřednictvím internetu nemá řádnou licenci anebo jde o padělky. Nejčastěji jsou nabízeny formou takzvaně zlevněného softwaru, u kterého nelze ověřit původ,“ shrnul Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské aliance BSA, která sdružuje klíčové výrobce softwaru. Mezi neautorizované zdroje softwaru mohou patřit nabídky softwaru prostřednictvím internetových aukcí a P2P sítí či padělatelé, kteří se na webových stránkách vydávají za oficiální distributory. Rovněž jsou někdy naprosté padělky softwaru vydávány za takzvaný použitý software.

Podvedení uživatelé jsou vystaveni významným právním rizikům. „Ani nákup nelicencovaného softwaru v dobré víře plně nezbavuje kupujícího odpovědnosti za porušování autorského práva, pokud software instaluje a užívá,“ dodal Jan Hlaváč. Užívání nelicencovaného softwaru pro účely podnikání představuje trestný čin porušování autorského práva. Soud podle okolností může uložit vysoké peněžité tresty, či dokonce trest odnětí svobody až na osm let. „Hrozí rovněž povinnost uhradit výrobcům softwaru odškodnění v průměru přesahující 390 tisíc korun,“ uvedl Hlaváč. Nejvyšší kompenzace se doposud pohybovala pod jedním milionem korun.

Podle BSA je nelegální software často nabízen hluboko pod cenou, ale v poslední době není prý výjimkou, že se ceny nelegálního softwaru příliš neliší. „Někteří podvodníci nabízejí padělky za ceny, které se od obvyklých liší jen mírně. Kupující si pak myslí, že jde pouze o dobrou nabídku,“ varoval Hlaváč.

Téměř každý třetí program v Česku je nelicencovaný. Podle poslední analýzy se v Česku údajně užívá pirátsky 34 % softwaru. Mezi nejčastěji užívaný nelegální software patří podle BSA operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe) a projektanty (Autodesk).

Štítky: 

Podobné články

V Česku se užívá nejméně nelicencovaného softwaru v historii

7. 6. 2018. (redaktor: František Doupal, zdroj: BSA | The Software Alliance )
Zajištění kybernetické bezpečnosti uvádějí manažeři jako hlavní důvod, proč se vyhýbat nelegálnímu softwaru. Obávají se zejména ztráty dat. Nižší riziko právních postihů se v průzkumu BSA umístilo až na druhém místě. Česko má nejméně nelegálního softwaru ze zemí střední a východní Evropy, ale stále nedosahuje průměru EU, tedy 28 %. Čtěte více

Padělky v ČR tvoří čtvrtinu případů softwarového pirátství

29. 1. 2018. (redaktor: František Doupal, zdroj: BSA | The Software Alliance )
Tradiční formy softwarového pirátství, jako například instalace softwaru na více počítačů, než umožňuje licence, či stahování pirátských kopií z internetu, mají rostoucího konkurenta: prodej padělaného softwaru. Padělky pro domácí i firemní uživatele přitom představují vážné právní a bezpečnostní riziko. Čtěte více
Foto: Pixabay.com

Softwarové pirátství kvete v průmyslu i ve stavebnictví

2. 11. 2017. (redaktor: František Doupal, zdroj: BSA | The Software Alliance )
Českému průmyslu se daří a s ním i softwarovému pirátství ve výrobním a stavebním odvětví. Podle protipirátské organizace BSA | The Software Alliance se počet případů krádeže softwaru v sektoru výroby za poslední rok zdvojnásobil, přičemž vymožené odškodné se na celkové bilanci podílí z 56 %. Čtěte více

Softwarové odvětví přispívá do ekonomiky EU bilionem eur ročně

24. 11. 2016. (redaktor: František Doupal, zdroj: BSA | The Software Alliance )
Software značně ovlivňuje evropské hospodářství: přispívá ročně téměř bilionem eur k HDP Evropské unie (včetně nepřímých a indukovaných vlivů) a podporuje téměř 12 milionů pracovních míst. Přináší také investice do výzkumu a vývoje v hodnotě blížící se 13 miliardám eur. Čtěte více