Zaměstnanci jsou ochotni přispět na svůj pracovní počítač
„Výsledek nás nepřekvapil, lidé prací na počítači tráví podstatnou část pracovní doby, a přitom nemohou kvalitu zařízení nikterak ovlivnit. To je frustrující, zejména pokud na počítači pracují i z domova nebo na cestách,“ řekl Pavel Svoboda, zástupce společnosti Intel.
Překvapivých 8 426 korun by si v průměru zaměstnanci připlatili za možnost vybrat si pracovní počítač dle svých požadavků. Na oplátku by ale očekávali, že zaměstnavatel doplatí zbytek a počítač budou moci používat i v soukromí. Zaměstnanci si jako ideální příspěvek od zaměstnavatele představují 16 049 korun.
„Navrhovaný příspěvek zaměstnavatele zhruba odpovídá ceně počítačů, které běžně firmy pořizují pro zaměstnance.Dohromady by tak získali 24 475 korun, což je částka, za kterou se dají pořídit již velmi kvalitní notebooky disponující nejnovějšími technologiemi. Obě strany by tak mohly být spokojené,“ dodal Pavel Svoboda.
Zaměstnanci se za obstarožní počítače stydí
Benevolentnější přístup při nákupu výpočetní techniky se může brzy stát významným zaměstnaneckým benefitem, který navíc podpoří flexibilitu pracovníků: Více než dvě třetiny (69 %) respondentů by si jimi vybraný počítač bralo více domů nebo na cesty. „Je evidentní, že s tříkilovým nevzhledným notebookem se nechce nikdo vláčet,“ dodal Pavel Svoboda. Práci z domova přitom umožňuje již 52 % zaměstnavatelů, vyplývá z průzkumu.
Stále významnější roli hraje i vzhled pracovního notebooku: až 62 % zaměstnanců by se stydělo za staromódní notebook, pokud by jej měli nosit na schůzky nebo jej užívat před svými zákazníky či obchodními partnery. „Firmy si pravděpodobně zatím vůbec neuvědomují, jak moc se pro lidi stávají notebooky symbolem statusu a úspěchu, podobně jako tomu je u mobilních telefonů,“ dodal Pavel Svoboda.
Firmy se zatím „soukromých“ počítačů bojí
V příštích letech bude zajímavé sledovat, jestli preference zaměstnanců zvítězí nad obavami firem. Využívání firemních počítačů i pro soukromé účely je totiž zatím spíše výjimkou: podporuje jej pouhých sedm procent středních a velkých firem. Další tři procenta firem s konceptem sympatizují a chtějí trend podpořit v horizontu příštího roku, dalších deset procent firem zaujalo vyčkávací pozici a doposud se nerozhodlo.
„Obávají se zejména úniku dat, bezpečnostních incidentů a komplikovanější správy počítačů. Naopak mezi přínosy oslovení manažeři vidí větší spokojenost zaměstnanců, úspory firemních nákladů za nákup počítačů a vyššíproduktivitu zaměstnanců, jejichž výkon umocňuje důvěrná obeznámenost s prostředím počítače a jeho aplikacemi,“ uzavřel Pavel Svoboda.